Používání digitálních technologií může mít na dospívající a jejich pohodu jak negativní, tak pozitivní dopady, vždy záleží na individuálním psychologickém nastavení konkrétního člověka. Vyplývá to z výsledků 11 studií Interdisciplinárního týmu pro výzkum internetu a společnosti (IRTIS), který působí na Masarykově univerzitě v Brně. Spíše než jednoduché odpovědi výzkumníci přinesli varování před unáhlenými soudy na adresu mobilů či sociálních sítí. Kompletní shrnutí studií je na webu univerzity.
Záleží také na konkrétní aktivitě, k níž adolescenti technologie používají. „Není možné mluvit obecně o ‚vlivu mobilů nebo technologií‘, protože každá aktivita může mít jiné dopady. Digitální technologie tedy nejsou dobré ani špatné, ale záleží, jak se používají. Někdy mohou škodit, jindy naopak pomáhat,“ uvedl vedoucí výzkumného týmu David Šmahel.
V posledních letech se nejen mezi vědci diskutuje o vlivu používání chytrých telefonů, sociálních sítí a dalších digitálních technologií na život dospívajících. Tým IRTIS proto v sérii studií zkoumal kauzální vliv na psychologický, sociální a fyzický wellbeing, tedy životní pohodu.
Z hlediska dopadů na psychologický wellbeing, například náladu, stres či úzkost, jedna ze studií zjistila, že nárůst stráveného času na sociálních sítích na chytrém telefonu proti obvyklé míře tlumí pozitivní náladu a stupňuje negativní náladu. Třeba hraní her nebo sledování videí na mobilu ale takový přímý dopad nemá.
Další studie se zabývaly dopady hraní agresivních her, sledování streamerů, získávání informací o zdraví na internetu a výskytu sexuálních obsahů na sociálních sítích a v chatových aplikacích. „Zjistili jsme, že používání digitálních technologií může mít negativní vliv na některé psychologické vlastnosti některých adolescentů, třeba na náladu a míru zdravotní úzkostnosti, ale u jiných vlastností, například míry agresivity a empatie, žádný vliv prokázán nebyl,“ doplnil Šmahel.
Wellbeing neboli životní pohoda
Série studií nezjistila žádné dopady používání digitálních technologií na sociální wellbeing, konkrétně na různé ukazatele vztahů s vrstevníky. Zapojování do on-line komunikace nemá vliv na sociální kompetence dospívajících.
Co se týče fyzického wellbeingu, tedy například dopadů na spánek či vnímání vlastního těla, studie našly dílčí důkazy pro nepříznivý vliv používání technologií. Dopady se však opět nejeví jako univerzální, protože se liší podle pohlaví nebo napříč různými technologiemi a platformami. Jedna ze studií například ukazuje, že používání mobilních telefonů před spaním má malý nebo dokonce pozitivní vliv na spánek dospívajících, na rozdíl od velkých obrazovek počítačů.
AN
Zdroje a obrázky: MUNI; Pixabay
Napsat komentář