Počet oznámení whistleblowerů ve firmách, tedy osob podávajících oznámení podle zákona na ochranu oznamovatelů, vzrostl za rok účinnosti zákona trojnásobně. Uvedla to platforma NNTB (Nenech to být), která společnostem poskytuje whistleblowingový software. Zákon podle ní pomáhá s budováním otevřené firemní kultury. Platforma se ale s ostatními kritiky shoduje v tom, že v něm chybí ochrana anonymních oznamovatelů.
Nejviditelnějším přínosem zákona je podle Jana Slámy z NNTB to, že se firmy vůbec začaly zabývat tématem zaměstnanců, kteří se rozhodnou oznámit nekalé jednání. „Minimálně dva tisíce zaměstnavatelů v návaznosti na to zavedlo kvalitní systémy ochrany whistleblowerů,“ podotkl. „I do Česka tak začal přicházet západní trend budování takzvané speak-up culture neboli otevřené firemní kultury, ve které mají zaměstnanci možnost se kdykoliv s čímkoliv ozvat, a to anonymně,“ dodal.
Služby NNTB, tedy softwaru pro oznámení whistleblowerů, využívá v Česku 1500 firem. Jejich zaměstnanci podle Slámy zasílají přes interní oznamovací systémy i nápady, pochvaly či otázky. Mezi dalšími tématy figuruje šikana a sexuální obtěžování, kolektiv ve firmě, krádeže a korupce, psychika a vyhoření, diskriminace, bezpečnost či životní prostředí.
Ochrana anonymních oznamovatelů
Hlavním problémem zákona je podle Slámy to, že sice nezakazuje anonymní oznámení, ale jejich autory nechrání. Z praxe přitom vyplývá, že nejzávažnější oznámení mají téměř vždy anonymní formu. Českou transpozici příslušné evropské směrnice označil Sláma za „zpackanou“. „Původní návrhy ministerstva spravedlnosti odpovídaly zkušenostem z praxe i radám odborníků, ale pan poslanec Marek Benda, potažmo ODS, z něj nakonec vytvořili kočkopsa, který nepomáhá firmám ani zaměstnancům,“ vzkázal.
Zatímco firmy a úřady provozují interní oznamovací systémy, oznamovatelé se mohou obrátit rovněž na externí oznamovací systém ministerstva spravedlnosti. Za první rok účinnosti zákona tak učinilo 166 z nich. Zatím 52 z těchto oznámení putovalo k příslušným úřadům, například k policii či inspektorátu práce. Dalších 105 ministerstvo vyhodnotilo jako nedůvodná nebo nespadající pod zákon. Protiprávní jednání oznamovaná ministerstvu se nejčastěji týkají porušování pracovněprávních předpisů. Z letošních oznámení zatím 24 obsahovalo podezření ze spáchání trestných činů, zejména majetkových.
NNTB aneb Nenech to být
Jak to celé začalo?
Spolužáci Honza, David a Pavel se setkávali se šikanou už od základní školy. V roce 2017 jako středoškolský projekt vytvořili aplikaci Nenech to být (NNTB), díky které mohou děti snadno, bezpečně a anonymně upozornit na šikanu a jiné problémy ve školách.
Do 4 let aplikaci NNTB začalo pod záštitou Ministerstva školství využívat 1800 škol v ČR i zahraničí a žáci přes ni odeslali 8000 oznámení o šikaně a dalším trápení, o kterém se bojí mluvit osobně.
V roce 2020 se ozvaly první firmy a organizace s tím, že by platformu uvítaly jako nástroj pro budování zdravé firemní kultury. Dnes software NNTB (v zahraničí FaceUp) patří mezi nejpoužívanější whistleblowingové platfomy na světě.
AN
Zdroje a obrázky: NNTB
Napsat komentář