Okruh zemí zakazujících nebo činících zřetelné kroky k zákazu sociálních sítí dětem, v tom kterém případě při hranici 15 či 16 let, se rozšiřuje. Francouzské Národní shromáždění schválilo část návrhu zákona, který zakazuje používání sociálních sítí dětem mladším 15 let. Důvodem jsou rostoucí obavy z on-line šikany a rizika pro duševní zdraví. Pokud zákon schválí i senátoři, začne platit od 1. září. Austrálie loni v prosinci zakázala sociální sítě dětem mladším 16 let, což inspirovalo další země k podobnému kroku.
Článek 1 návrhu zákona podle deníku Le Monde předložila Laure Millerová ze strany Obnova (RE). Podpořilo jej 116 zákonodárců, přičemž 23 se jich vyslovilo proti. Text musí v polovině února projít ještě Senátem tak, aby mohl začít platit od 1. září. Další pozměňovací návrh mimo jiné zakazuje také propagaci produktů nebo služeb, která by mohla narušit fyzické či duševní zdraví nezletilých na sítích pro ně určených.
Mezi rizika patří i kyberšikana, neustálé srovnávání, vystavení násilnému obsahu či upoutávání pozornosti na úkor spánku. Věk 15 let podle ministryně pro digitální technologie Anne Le Hénanffové odpovídá definici sexuální dospělosti a přechodu ze základní na střední školu.
„Tímto zákonem stanovíme jasnou hranici ve společnosti. Říkáme jednu jednoduchou věc: sociální sítě nejsou nic nevinného. Tyto sociální sítě slibovaly propojení, místo toho ale rozdělily. Slibovaly informovat, místo toho však přesytily. Slibovaly bavit, místo toho ale uvěznily,“ řekla Millerová, která byla zpravodajkou parlamentní vyšetřovací komise o psychologických účincích sítě TikTok na nezletilé.
Návrh zákona někteří poslanci označili jako zjednodušené řešení. Opatření dříve kritizovala také Státní rada, která se obávala příliš širokého a obecného zákazu sociálních sítí, proto se musel návrh přepracovat.
Poslanci se budou později také zabývat článkem 6, který zakazuje používání mobilních telefonů na některých středních školách.
Australský zákon, který zakazuje přístup dětem na sociální sítě jako TikTok, Instagram, Facebook i videoplatformu YouTube, začal platit loni 10. prosince. O podobných krocích uvažují vlády v Dánsku, Itálii, Malajsii či některých amerických státech.
AN
Zdroje a obrázky: agentury; Le Monde; Pixabay
