Mladí navazují vztahy s umělou inteligencí (AI), častější je i výskyt kyberkriminality. Toto přináší mladým současný on-line svět. Uvádí to analýza projektu Evropa v datech marketingové skupiny DFMG. Kupříkladu podle výzkumu organizace Scio Research desetina českých dětí řeší s AI své emoce. Podle dat Policie ČR zase loni několikanásobně stoupl počet deliktů spáchaných na internetu dětmi a mládeží. Mladší 18 let se ale také častěji stávali oběťmi takových skutků.
Dostupná data z mezinárodních průzkumů a veřejných zdrojů podle analýzy Evropy v datech ukazují, že digitální prostor dnes nefunguje pouze jako nástroj komunikace, ale u části mladých začíná nahrazovat i některé sociální a vztahové vazby. Podle výzkumu AI kompas od Scio Research asi deset procent českých dětí využívá AI k rozhovorům o svých emocích a vztazích.
„Využití generativní AI pro terapii a ‚společnost‘ se celosvětově stává jedním z nejčastějších způsobů použití. Mladí lidé po AI sahají, protože hledají bezpečný prostor, kde se mohou vypovídat beze strachu z odsouzení. AI jim nabízí okamžitou dostupnost a pocit přijetí, který v reálném světě, obzvláště v náročném období dospívání, mohou postrádat,“ sdělila portálu Evropa v datech Eva Nečasová z organizace AI dětem. Přináší to podle ní i rizika. „AI společníci jsou vytvořeni tak, aby uživatele potěšili a udrželi u obrazovky, což vytváří návykové a jednostranné vztahy bez třecích ploch, které jsou pro reálný život nezbytné,“ uvedla. Děti pak mohou podle ní mít problémy s budováním vztahů s lidmi.
Digitální soukromí mladých
Přes nárůst on-line aktivit ale mladí tápají v tom, jak se v tomto prostředí chránit. Podle loňského průzkumu operátora Deutsche Telekom má více než 90 % mladých Evropanů ze 7 zemí včetně Česka ve věku 16 až 26 let obavy o své digitální soukromí. Ale pouze 7 % dotázaných si je jistých tím, jak svou digitální identitu efektivně chránit.
Často děti podle odborníků sdělují soukromé informace právě AI. „To, co uživatelé svěřují svému AI příteli, není soukromý rozhovor v deníčku, ale data, ke kterým mohou mít přístup další subjekty. Navíc tyto systémy používají techniky, které v uživatelích záměrně vyvolávají pocit, že je AI ‚skutečná‘ nebo že má city, což je u zranitelných dospívajících manipulativní a může to vést k nezdravé citové závislosti,“ uvedla Nečasová.
S nedostatkem povědomí o ochraně dat on-line může podle analýzy souviset nárůst kyberkriminality. Podle údajů české policie loni počet deliktů v on-line prostředí stoupl o 14 procent na více než 21.000. Skutků spáchaných dětmi a mládeží do 18 let sice byla jen výrazná menšina – zhruba 600, ale meziročně jejich počet narostl dvaapůlnásobně. Mladší 18 let se loni také častěji stávali podle Evropy v datech oběťmi kyberkriminality. Počet případů on-line deliktů s nezletilými oběťmi loni meziročně stoupl ze 409 na 474.
‚Digitální stopa a kyberšikana
„Nejčastěji dochází z našeho pohledu ke zneužití digitální stopy v souvislosti s kyberšikanou, revengepornem (zveřejněním intimních fotek či videí expartnera, pozn. red.), v rámci tzv. svlékacích aplikací nebo dále se v některých případech objevuje sextortion (vydírání přes intimní fotky či videa),“ řekla portálu Zuzana Pidrmanová z odboru prevence Policejního prezidia ČR.
Samostatnou kapitolou jsou pak podle ní nezabezpečená alba s dětskými, mnohdy intimními fotografiemi. Policie by tak chtěla mimo jiné využít vzdělávací video Zpráva od Elly společnosti T-Mobile, respektive její mateřské firmy Deutsche Telekom, upozorňující na rizika sdílení dětského obsahu na sociálních sítích. „Rádi bychom zařadili video s Ellou do vzdělávacích programů na školách, do čekáren pediatrů, do komunitních center či do veřejných prezentací,“ sdělila Pidrmanová.
