Česká cesta do vesmíru v podobě česká orbitální mise na Mezinárodní vesmírnou stanici ISS by měla v příštím roce přispět k poznatkům, zda se člověk dokáže rozmnožovat ve vesmíru, jaké množství kosmického záření astronauti během svých misí vstřebávají i otázce přeměny oxidu uhličitého na kyslík a biomasu prostřednictvím řas. Plyne to z materiálů Akademie věd ČR, které poskytla Markéta Růžičková z tiskového oddělení AV ČR. Mise by se měl zúčastnit český astronaut Aleš Svoboda, který vezme na ISS též experimenty, které kupříkladu zkoumají stres či imunitu.
Poznatky z celkem 13 českých plánovaných experimentů mají podle AV ČR pomoci například v rozvoji reprodukční medicíny, zvýšení bezpečnosti astronautů při dlouhodobých misích či v energetice.
Pavel Suchan z Astronomického ústavu AV ČR řekl, že vložené peníze do mise se České republice vrátí sedmkrát až osmkrát. „Především proto, že jde o velký podnět pro domácí průmysl a jeho inovace,“ míní astronom. Podle pondělního sdělení ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka jsou náklady na misi dvě miliardy korun, přičemž část už byla uhrazena z rozpočtu ministerstva dopravy a zbytek půjde z rozpočtu ministerstva obrany.
Experiment ZOE
K plánovaným experimentům patří například experiment ZOE. Ten prozkoumá, zda je člověk schopný ve vesmíru produkovat vajíčka a spermie a může se rozmnožovat. Jeho výsledky mohou pomoci v zakládání ekosystémů mimo Zemi, například na Měsíci nebo Marsu, nebo k rozvoji reprodukční medicíny. Zároveň také podpoří vývoj nových metod ochrany reprodukčního zdraví u pacientů podstupujících chemoterapii či radioterapii například při léčbě rakoviny.
Experiment METRO
Experiment METRO se pak podle materiálů AV ČR chystá otestovat technologii, která by jednou mohla astronautům umožnit dlouhodobý pobyt mimo Zemi. Vědci vyvíjí fotobioreaktor pro pěstování mikroskopických řas, které pomocí fotosyntézy přeměňují oxid uhličitý vydechovaný astronauty na kyslík a biomasu využitelnou jako zdroj potravy. Výsledky pomohou navrhnout budoucí bioregenerativní systémy podpory života pro dlouhodobé vesmírné mise a naleznou uplatnění i v efektivnějším pěstování řas pro potravinářství, ekologii nebo ve výrobě energie, dodává AV.
Systém CZPAD
Jaké množství kosmického záření musí astronaut během mise vstřebat, pak ověří podle AV ČR tzv. systém CZPAD. Jde o český dozimetrický přístroj pro měření kosmického záření, který bude astronaut nosit přímo na těle ve formě náramkových hodinek. Ty budou průběžně zobrazovat dávku záření v reálném čase. Průběžné měření je důležité zejména pro zvýšení bezpečnosti budoucích astronautů při dlouhodobých misích ve vesmíru, uvádí zpráva.
Astronaut Svoboda vezme na ISS 6 experimentů z Brna, zkoumají stres i imunitu
Tričko předpovídající stresovou reakci, mikroskopické roboty, kteří čistí těžko dostupná místa, i experiment zkoumající imunitu připravují vědci z brněnských vysokých škol a firem pro českou misi na Mezinárodní vesmírnou stanici ISS. Vyplývá to z informací na stránce Česká cesta do vesmíru, která přípravu mise podrobně sleduje a propaguje.
Experiment Cancer
Odborníci z brněnského Masarykova onkologického ústavu plánují při experimentu Cancer zkoumat, jak faktory jako je stres, mikrogravitace a další okolnosti spojené s pobytem ve vesmíru ovlivňují lidské tělo na buněčné a molekulární úrovni. Výsledky pomohou objasnit, jak vesmírné prostředí ovlivňuje imunitní rovnováhu a dlouhodobé zdraví astronautů.
Přežití a odolnost řasy Desmodesmus armatus vůči marsovským chloristanům
Mendelova univerzita spolu s firmami Extremo Technologies a ICE Cubes Services bude zkoumat přežití a odolnost řasy s názvem Desmodesmus armatus vůči marsovským chloristanům – tedy solím, které se na Marsu přirozeně vyskytují a komplikují budoucí pěstování rostlin i zacházení s vodou. Zároveň chce experiment otestovat na takzvaný biominig těžkých kovů, který vychází ze schopnosti mikrořas akumulovat měď, nikl a kadmium a tím tyto látky z prostředí účinně získávat nebo odstraňovat.
Myšlení, reakce a biorytmy
Vysoké učení technické spolu s Mendelovou univerzitou připravuje v projektu Icarus Armor digitálního dvojníka lidského těla. Sleduje, jak člověk myslí, reaguje a jak se chovají jeho biorytmy. Technologie pomůže předvídat únavu třeba u řidičů nebo naopak špičkovou výkonnost nejen u astronautů, ale skvěle poslouží i pozemským sportovcům či lidem v náročných profesích.
Experiment PUMR-B
Brněnská společnost S.A.B. Aerospace s Českým institutem výzkumu pokročilých technologií Univerzity Palackého v Olomouci bude zkoumat možnosti vesmírného zemědělství. Experiment PUMR-B zkoumá klíčení semínek ječmene jarního v mikrogravitaci. Výzkum pomůže vyšlechtit univerzálnější a odolnější rostliny, které zvládnou růst v mnohem méně příznivých podmínkách.
Speciální tričko
Masarykova univerzita spolu s VŠB – Technickou univerzitou Ostrava a firmami EGMedical a G. L. Electronic vyvíjí speciální tričko protkané senzory, které snímají nejrůznější procesy v těle a vytváří složitý matematický model předpovídající stresovou reakci. V budoucnu může mít využití u záchranářů, lékařů nebo pilotů, tedy v profesích, kde se rozhoduje o lidských životech.
Experiment Conrex
VŠB – TUO pak spolu s brněnskou firmou TLR Space připravuje experiment Conrex, který bude testovat fungování nanobotů ve vesmíru. Pomocí magnetického pole budou tito mikroskopičtí roboti modulováni tak, aby dokázali čistit těžko přístupná místa a likvidovat nebezpečné biofilmy. Využití najdou v medicíně, ale třeba také v úpravnách pitné vody, potravinářských provozech nebo klimatizacích.
Česká cesta do vesmíru – Aleš Svoboda by v roce 2027 mohl letět na ISS
Armádní pilot a záložní astronaut Aleš Svoboda by měl letět na Mezinárodní vesmírnou stanici ISS, oznámil to v pondělí premiér Andrej Babiš. Mise je podle něj plánována na druhou polovinu roku 2027. Vyplývá to z dohody o realizaci české orbitální mise k ISS, kterou podepsala Evropská kosmická agentura (ESA) se společností Vast.
Smlouva pro Česko zajišťuje roli pilota mise. Jeho zařazení do posádky musí ještě schválit panel všech pěti mezinárodních partnerů ISS. V případě, že pilota zařadí, Svoboda by se mohl stát prvním českým astronautem na této kosmické stanici. První český kosmonaut Vladimír Remek letěl v roce 1978 k sovětské stanici Saljut 6.
Svoboda se má připojit k francouzskému astronautovi ESA Thomasi Pesquetovi, který byl pro tuto misi jmenován velitelem. Mise je plánována na rok 2027, přičemž dopravu zajistí společnost SpaceX kosmickou lodí Dragon, kterou vynese raketa Falcon 9.
„Je to pouze milník, není to cíl. Je potřeba to dotáhnout. Čeká mě náročný výcvik a připravit se s partnerskými společnostmi jako SpaceX nebo NASA,“ řekl devětatřicetiletý Svoboda. Dodal, že lidí, kteří pilotovali kosmickou loď Dragon jsou na světě dvě desítky a v Evropě jen dva. Role pilota přináší podle něj přímou zkušenost napříč doménami přenositelnou do vzdušných sil české armády.
Dohoda navazuje na memorandum o spolupráci mezi Českou republikou a společností Vast z listopadu 2024.
Investice do budoucnosti
Babiš řekl, že dnešní den je významným milníkem nejen pro české kosmické aktivity, ale pro celé Česko. O prospěchu zemí podle něj stále více rozhodují znalosti, inovace, věda a technologie. „Schopnost vytvářet nové technologie a přicházet s odvážnými řešeními bude určovat naši prosperitu,“ řekl. Česko podle něj má špičkové vědce, inovativní firmy a univerzity, kteří se dokážou prosadit mezi celosvětovou elitou. Pro ně je potřeba vytvořit podle Babiše podmínky, aby se mohli rozvíjet. „Investice do kosmických aktivit jsou investicí do budoucnosti celé země,“ dodal.
„Tato smlouva České republice zajišťuje roli pilota mise, tedy jednu z klíčových pozic celé posádky,“ řekl v pondělí ministr obrany Jaromír Zůna. Pilot je podle něj zásadní, podílí se na řízení a operacích kosmické lodi a koordinuje činnost posádky, zajišťuje bezpečnost letu. V následujících měsících podle něj čekají Svobodu stovky hodin specializovaného výcviku.
Milník projektu Česká cesta do vesmíru
V letech 2024 až 2026 absolvoval Svoboda tři fáze výcviku astronautů v záloze v Evropském středisku astronautů v Kolíně nad Rýnem. Na základě uzavřené dohody bude nyní pokračovat specifickým výcvikem.
Podpis dohody je jedním z milníku projektu Česká cesta do vesmíru, který koordinuje ministerstvo průmyslu a obchodu společně s ministerstvem obrany. Projekt má za cíl propojit popularizaci vědy s posilováním českého kosmického průmyslu.
Bývalý ministr dopravy Martin Kupka ocenil, že projekt pokračuje. Bude podle něho prospěšný pro českou vědu i společnost. „Každá koruna investovaná do vesmírných technologií, do průzkumu vesmíru, se vrací České republice sedmkrát až osmkrát.“
AN
Zdroje a obrázky: AV ČR; Česká cesta do vesmíru, agentury
