Ve společném stanovisku výzkumníků z Masarykovy univerzity (MU) v Brně a Univerzity Palackého v Olomouci se praví, že plošný zákaz přístupu dětí k sociálním sítím vytváří falešný pocit bezpečí a není účinným řešením. Veřejná debata o zákazu sociálních sítí dětem aktuálně probíhá jak v Česku tak i mnohých dalších zemích. Stanovisko podpořilo přes 20 dalších odborníků, věnujících se výzkumu dětí a dospívajících, digitálním médiím a on-line rizikům.
Odborníci doporučují zaměřit se spíše na vyšší odpovědnost digitálních platforem, mediální a digitální vzdělávání, podporu rodičů a škol, důslednější vymáhání stávajících věkových pravidel pro on-line služby a posílení prevence v on-line prostředí.
„K vzniku odborného stanoviska nás motivovala velká roztříštěnost debaty, která kolem této problematiky panuje. K tématu se vyjadřuje mnoho neodborníků, laiků nebo lidí, kteří reálně nikdy s adolescenty neprováděli žádný výzkum a ani neznají aktuální studie v této oblasti,“ uvedl David Šmahel z týmu Interdisciplinárního výzkumu internetu a společnosti Fakulty sociálních studií MU.
Široký konsensus mezi odporníky
„Ukazuje se, že mezi odborníky existuje opravdu široký konsensus, že zákaz sociálních sítí do 15 či 16 let není smysluplný,“ doplnil Šmahel. Současné vědecké poznání podle něj neposkytuje dostatečné důkazy o tom, že by plošný zákaz vedl ke zlepšení duševního zdraví dětí.
„Plošný zákaz sociálních sítí pouze vytváří falešný pocit bezpečí a jen naoko navozuje, že jsme děti a dospívající od rizik sociálních sítí ochránili. Zkušenosti z Austrálie dokládají, že děti se po zavedení zákazu necítí on-line bezpečněji, navíc část z nich se přesunula na méně bezpečné on-line platformy,“ uvedla výzkumnice Michaela Šaradín Lebedíková.
Rodiče podle stanoviska potřebují praktické a srozumitelné informace o tom, jak s dětmi o on-line prostředí mluvit, jak nastavovat hranice a rozpoznat rizikové situace. Současně je důležité, aby se důsledně dodržovala stávající věková pravidla pro on-line služby.
Stanovisko za MU podpořili také odborníci z Ústavu pedagogických věd a Institutu pro psychologický výzkum, za olomouckou univerzitu se na něm podíleli experti z Institutu výzkumu a vzdělávání v oblasti digitálních technologií a kyberbezpečnosti. „Cílem nemá být vytlačit děti z digitálního prostředí, ale zajistit, aby digitální prostředí, ve kterém vyrůstají, bylo bezpečnější, přiměřené jejich věku a podléhalo jasným pravidlům,“ stojí ve stanovisku.
Stanovisko vytvořili:
Prof. PhDr. David Šmahel, Ph.D., Mgr. Michaela Šaradín Lebedíková, Ph.D.,
prof. Mgr. et Mgr. Hana Macháčková, Ph.D., doc. Mgr. Lenka Dědková, Ph.D.
za Interdisciplinární výzkum internetu a společnosti, Masarykova univerzita
Prof. Mgr. Kamil Kopecký, Ph.D., Mgr. Dominik Voráč, Ph.D.
za Institut pro výzkum a vzdělávání v oblasti digitálních technologií a
kyberbezpečnosti, E-Bezpečí, Pedagogická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci
Signatáři stanoviska:
doc. PhDr. Lenka Vochocová, Ph.D., Mgr. Tereza Javornicky Brumovská, M.A., Ph.D.,
Mgr. Ing. Jana Rosenfeldová, Ph.D., Mgr. Markéta Supa, M.A., Ph.D.
Institut komunikačních studií a žurnalistiky, Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova
doc. Mgr. Kateřina Lukavská, Ph.D.
Katedra psychologie, Pedagogická fakulta, Univerzita Karlova & Klinika adiktologie
1.lékařská fakulta, Univerzita Karlova
Mgr. Michaela Slussareff, Ph.D.
Ústav informačních studií a knihovnictví, Filozofická fakulta, Univerzita Karlova & Slow
Tech Institute, z.s.
Prof. Mgr. Steriani Elavsky, Ph.D.
Pedagogická fakulta, Ostravská univerzita, hlavní řešitelka OP JAK projektu DigiWELL
– Excelentní výzkum v oblasti digitálních technologií a wellbeingu
Mgr. David Lacko, Ph.D.
Psychologický ústav Akademie věd ČR
Mgr. Michal Kalman, Ph.D., Mgr. Petr Baďura, Ph.D.
Institut sociálního zdraví, Univerzita Palackého v Olomouci
PhDr. Jana Kvintová, Ph.D.
Katedra psychologie a patopsychologie, Pedagogická fakulta Univerzity Palackého
v Olomouci
doc. PhDr. René Szotkowski, Ph.D.
Institut pro výzkum a vzdělávání v oblasti digitálních technologií a kyberbezpečnosti,
E-Bezpečí, Ústav pedagogiky, Pedagogická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci
prof. Mgr. Jana Pelclová, Ph.D.
Institut aktivního životního stylu, Fakulta tělesné kultury, Univerzita Palackého v
Olomouci, hlavní řešitelka OP JAK projektu ReDiKid: Odolné dítě v digitálním světě
Mgr. Andrea Stašek, Ph.D.
Institut pro psychologický výzkum, Fakulta sociálních studií, Masarykova univerzita
prof. Mgr. Jiří Zounek, Ph.D.
Ústav pedagogických věd, Filozofická fakulta, Masarykova univerzita
doc. PhDr. Lucie Rohlíková, Ph.D.
Katedra výpočetní a didaktické techniky, Fakulta pedagogická, Západočeská
univerzita v Plzni
Martin Kožíšek
Safer Internet Centrum ČR, CZ.NIC
Kateřina Vokrouhlíková
vedoucí hotlinky STOPonline.cz, CZ.NIC
Soňa Petrášková
Linka bezpečí, z.s
AN
Zdroje a obrázky: MUNI; Pixabay
