Hráči videoher zapojení do výzkumného projektu Masarykovy univerzity v Brně Czech Gamers strávili hraním v průměru 25,4 hodiny týdně. Nejhranějšími hrami byly League of Legends a World of Warcraft. Z projektu, který mapoval životy hráčů po tři roky, také vyplynulo, že si přibližně polovina díky hraní našla kamarády a většině hraní zlepšuje náladu a ulevuje od stresu. Do kategorie potenciálně rizikové hraní spadá 2,5 % hráčů. Výsledky najdou praktické využití v boji proti stigmatizaci hraní her či při zlepšování diagnostiky a léčbě závislostí.
Tým akademiků pod vedením Lukase Blinky sbíral data ve třech vlnách od podzimu 2021 do jara 2023 pomocí dotazníků a hloubkových rozhovorů. Snahou bylo zachytit negativní i pozitivní dopady hraní. Zaměřovali se také na to, proč lidé hrají počítačové hry, co u hraní zažívají a co jim to přináší. Sběru se mohl zúčastnit každý dospělý člověk, který aktivně hraje hry. Do projektu se zapojilo přes 14.000 respondentů, přičemž 662 odpovědělo ve všech třech vlnách sběru. Většinu vzorku, 83 %, tvořili muži.
„Díky tomu, že jsme hráče oslovili třikrát v průběhu tří let, můžeme zhodnotit jejich vztah ke hrám z dlouhodobého hlediska. Závislostí na hraní se někdy straší, my ale ukazujeme, že je poměrně vzácná. Hry naopak mohou rozvíjet a podporovat. Například polovina našich hráčů si díky hraní našla nové přátele,“ uvedl Blinka. Jako další pozitivní aspekty výzkum uvádí třeba to, že hráči zlepšují své dovednosti, a cítí se tak sebevědomější.
Rizikové hraní
Někdy ale hry přinášejí víc negativních důsledků než těch pozitivních, což výzkumníci označují jako potenciálně rizikové hraní. Zatímco v jednom časovém bodě uvádí riziko závislosti přibližně 2 % hráčů, při opakovaném dotazování to je 0,5 %. Z dřívějších výzkumů týmu vyplývá, že stejná doba strávená hraním her může v různých kontextech znamenat neškodnou vášeň i naznačovat závislost. Hráči videoher v riziku závislosti stráví hraním zhruba 40 a více hodin týdně. K samotné rizikovosti ale vstupuje řada faktorů, mezi jinými osobnostní charakteristiky hráče, zejména schopnost zpracovat negativní emoce.
INPSY
Institut pro psychologický výzkum (INPSY) je výzkumným pracovištěm na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity. Zabývá se širokým spektrem témat z oblastí od sociální a vývojové psychologie, přes psychometriku a metodologii až po nové výzvy dnešního světa, například behaviorální závislosti či stárnutí populace. Disponuje silným metodologicko-statistickým zázemím, což mu umožňuje provádět kvalitní základní a aplikovaný výzkum i vyvíjet nové psychodiagnostické metody. Do roku 2022 se toto pracoviště jmenovalo Institut výzkumu dětí, mládeže a rodiny (IVDMR).
Úzce spolupracuje s Katedrou psychologie FSS MU a podílí se na výuce studentů a studentek. Zároveň vytváří podmínky a příležitosti pro jejich zapojení do stávajících výzkumných projektů.
Napsat komentář