Emoce hnusu je podceňovaná emoce. Nejčastěji se lidem hnusí například červi, kteří mohou být ve zkaženém jídle. Obecně lidi znechucuje podezření, že je někdo nebo něco může nakazit nebo otrávit. Pocit znechucení člověka chrání před nakažením viry nebo patogeny, které by ho mohly připravit o život. Jedná se o velmi silnou evoluční emoci, říká Iva Poláčková z Psychologického ústavu AV ČR.
Zhnusení lze většinou poznat podle výrazu v obličeji. „Většinou jde o nakrčený nos, jako když něco páchne – a nakrčené obočí. Také má člověk tendenci od té situace utíkat pryč a nebo naopak tu věc, která v nás zhnusení vyvolává, smést ze stolu,“ řekla Poláčková.
Emoce lidé hodnotí jako pozitivní nebo negativní, ale i na negativní emoci lze najít hodně pozitivních aspektů. Na hnusu je, stejně jako na strachu, podle ní něco fascinujícího. „Lidi se rádi bojí, koukají na horory, které mnohdy využívají právě i fascinace hnusem,“ popsala Poláčková.
Vyvolat v někom pocit znechucení je hodně jednoduché, uvedla. „Stačí, že někomu člověk pustí nějaké video nebo mu řekne, aby si představil něco jemu nepříjemného. Vyvolat zhnusení lze tedy pomocí obrázků a instrukcí. A proto se s nim dobře pracuje třeba na sociálních sítích,“ míní Poláčková.
Člověk se jako dítě učí rozpoznávat, co je hnusné, získává emoce hnusu. Přirozeně má tendence se vyhýbat věcem, které mu vadí. Hodně se to odráží na chutích. Například děti se vyhýbají hořké chuti, která je spojena s alkaloidy, jenž najdeme ve zkaženém jídle. Ve 12 či 13 letech přichází typické období fascinace hnusem, kdy si děti hrají například s umělým slizem a podobně.
Napsat komentář