Letní čas, a jeho střídání s klasickým středoevropským časem, bude platit až do roku 2026. Pokračování letního času na dalších pět let schválila česká vláda. Zrušení letního času je zatím v nedohlednu.
Letní čas od kdy do kdy (2022 – 2026)
Letní čas bude v dalších pěti letech začínat vždy poslední březnovou neděli a bude trvat do poslední neděle v říjnu.
Začátky letního času v příštích 5 letech
- v roce 2022 — 27. března
- v roce 2023 — 26. března
- v roce 2024 — 31. března
- v roce 2025 — 30. března
- v roce 2026 — 29. března
Konce letního času v příštích 5 letech
- v roce 2022 — 30. října
- v roce 2023 — 29. října
- v roce 2024 — 27. října
- v roce 2025 — 26. října
- v roce 2026 — 25. října
Na letní čas se přechází tak, že určenou neděli po 01:59:59 SEČ (středoevropského času) následuje 03:00:00 SELČ (středoevropského letního času). Letní čas pak končí poslední neděli v říjnu, kdy se po 02:59:59 SELČ hodiny posunou na 02:00:00 SEČ.
K vydání nařízení s termíny střídání času zmocňuje vládu zákon z roku 1946. Trvale se přechod na letní čas v tehdejším Československu zavedl v roce 1979. Od té doby kabinety určují data začátku a konce. Dosud poslední nařízení pokrývalo pět let od roku 2017 do letoška.
Důvody zavedení letního času
Letní čas se zaváděl původně kvůli snížení spotřeby energie. Podle podkladů pro vládu analýzy z některých států ukázaly, že úspory jsou v současné době minimální. Podle zjištění Evropské komise z roku 2007 většina dotázaných unijních zemí uváděla, že letní čas nemá významnější vliv ani na zemědělství, dopravu či cestovní ruch.
Dopady časových posunů na zdraví
Někteří experti poukazují na dopady časových posunů na lidské zdraví. Výzkumu biorytmů se věnovala například bývalá předsedkyně Akademie věd ČR Helena Illnerová. Mluvila o tom, že přechod na letní čas způsobuje problémy s psychickou i fyzickou výkonností. Někteří lidé si stěžují na zhoršení spánku, únavu nebo nevolnost. Přenastavení vnitřních hodin jim nějaký čas trvá.
Letní čas a Evropská komise
Evropská komise před třemi lety kvůli sílící kritice střídání času uspořádala takzvané veřejné konzultace. Podle ministerstva práce dorazilo 4,6 milionu odpovědí. Pro zrušení změn času se tehdy vyslovilo 84 % respondentů. Komise poté předložila návrh směrnice, podle níž se čas měl měnit naposledy v roce 2019.
Následně Evropská komise opravdu přijala legislativní návrh na zrušení střídání času a vypadalo to, že v březnu 2019 budeme povinně přesouvat ručičky hodinek naposledy. Příroděžel se tak ovšem nestalo, a nestane se tomu tak ani nejspíše v dohledné době.
Na počátku začaly hlavně polemiky o tom, který čas tedy vlastně zachovat. Některé země souhlasily s letním, jiné naopak trvaly na středoevropském. Evropská unie chtěla především čas jednotný, každopádně nakonec mezi členskými státy nedošlo ke shodě. A další rok přišla pandemie onemocnění covid-19 a řešení této otázky se přesunulo na vedlejší kolej.
Dalším termín byl stanoven na letošní rok, přesně na 28. březen, kdy se mělo naposledy přejít na letní čas. Jak ovšem plyne z dostupných podkladů, tak od prosince 2019 jednání k této problematice nepokračují a není vůbec jisté, zda a kdy pokračovat budou.
Napsat komentář