Majitel platformy sociálních médií X, dříve Twitter, Elon Musk se již v minulosti vyjadřoval, že je zastáncem absolutní svobody slova. I proto je mu proti srsti jeden ze zákonů v americkém státě Kalifornie. A tak sociální síť X žaluje právě Kalifornii kvůli zákonu, který požaduje, aby firmy podnikající v oblasti sociálních médií zveřejňovaly svá pravidla pro odstraňování nevhodného obsahu, například nenávistných projevů, dezinformací či obtěžování.
Žaloba tvrdí, že zákon, který vstoupil v platnost před rokem, odporuje prvnímu dodatku americké ústavy, jenž garantuje svobodu projevu. Zákon mimo jiné požaduje, aby sociální sítě dvakrát ročně předložily zprávu o tom, jak řeší nenávistné projevy, rasismus, dezinformace a další problémy. Podle žaloby zákon „nepřípustně zasahuje do ústavně chráněných editačních rozhodnutí firem, jako je X“.
Autor zákona (AB 587), demokratický poslanec Jesse Gabriel, označil tuto právní normu „za opatření zaměřené čistě na transparentnost, které po firmách jednoduše požaduje, aby informovaly, zda a jak regulují obsah“.
Muskova absolutní svoboda slova
Musk se označuje za zastánce absolutní svobody slova, někteří kritici však jeho přístup považují za nezodpovědný. Existují výzkumy, podle kterých na síti X po převzetí došlo k vzestupu nenávistných komentářů, a některé vlády síť viní, že dostatečně nereguluje svůj obsah.
Musk firmu Twitter koupil za 44 miliard dolarů (zhruba bilion Kč) v říjnu loňského roku a podnik od té doby prošel rozsáhlými změnami, včetně změny jména. Výrazně se změnil rovněž systém regulace obsahu. Musk propustil zaměstnance zodpovědné za odstraňování problematického obsahu a obnovil účty, které byly dříve zablokovány například kvůli nenávistným projevům.
Musk, který je rovněž výkonným ředitelem automobilky Tesla, je v současnosti nejbohatším člověkem na světě. Podle indexu miliardářů, který sestavuje agentura Bloomberg, dosahuje aktuální hodnota jeho majetku 229 miliard dolarů (více než pět bilionů Kč).
Síť X není osamocena
Muskova síť X ovšem není až tak osamocena ve své opozici vůči napadenému zákonu. Ačkoli opatření bylo podpořeno některými aktivisty, řada průmyslových skupin měla problém s AB 587. Kupříkladu Netchoice, obchodní skupina, která zastupuje Metu, Google, TikTok a další technologické společnosti, argumentovala loni, že AB 587 by pomohl špatným aktérům vyhnout se bezpečnostním opatřením společností a znepříjemnil by jim prosazování svých pravidel. Zastánci tohoto zákona ale na druhou stranu tvrdili, že je nutné zvýšit transparentnost hlavních platforem. „Pokud @X nemá co skrývat, pak by neměla mít námitku proti tomuto zákonu,“ řekl jako odpověď na žalobu X poslanec Jesse Gabriel, jenž je autorem AB 587.
Napsat komentář