Japonsko jako páté na světě dobylo Měsíc, modul SLIM úspěšně přistál na povrchu přirozeného satelitu Země. O přistání modulu SLIM japonské vesmírné agentury JAXA dnes informovala agentura v přímém přenosu, ve kterém přistávací manévr vyhodnotila jako „hladký“. Později na tiskové konference představitelé JAXA uvedli, že řídící středisko komunikuje s modulem, ale jeho solární panel zatím negeneruje elektřinu.
„Zdá se, že solární jednotka v tuto chvíli negeneruje elektřinu a model proto funguje na baterii. Ta vydrží několik hodin,“ uvedlo vedení JAXA. Podle expertů se ovšem úhel, pod kterým dopadají sluneční paprsky, postupně mění. „Nakonec se tedy může povést, že slunce bude na solární panely svítit. Vyhodnocujeme, jaký postup bude nejlepší. Stále je naděje, že panel začne opět generovat energii a vše se restartuje,“ uvedl viceprezident JAXA Hitoši Kuninaka.
Přistání na Měsíci a navázání komunikace považuje japonská vesmírná agentura za úspěch i s ohledem na získání velkého množství dat. „Zatím analyzujeme data, včetně potvrzení, zda bylo přistání do 100 metrů od cíle, o což jsme usilovali. Vyhodnocení potrvá zhruba měsíc,“ uvedli představitelé JAXA.
Malý modul SLIM vynesla do kosmu loni v září raketa H-2A. Zařízení mělo otestovat technologii přesného přistání: cílem bylo dosednout na měsíční povrch maximálně 100 metrů od zvoleného místa. Běžné moduly podle japonské tiskové agentury Kjódó mají často přesnost přistání několik kilometrů.
V oblasti jižního pólu Měsíce loni úspěšně přistál indický modul Vikrám, ruské Luně-25 se naopak přistání nezdařilo, stejně jako americkému modulu Peregrine. Dopravit svou technologii, jako nyní Japonsko, na Měsíc dokázaly kromě Indie již dříve Spojené státy, Rusko (Sovětský svaz) a Čína.
Po neúspěšném pokusu o přistání na Měsíci shořel modul Peregrine v atmosféře
V pozemské atmosféře v noci na dnešek po neúspěšném pokusu o první americké přistání na Měsíci po více než půl století shořel lunární modul Peregrine společnosti Astrobotic Technology (AT). Firma dříve uvedla, že návrat plavidla, které vstoupilo do ochranného obalu Země nad odlehlou částí Tichého oceánu, nepředstavuje žádné bezpečnostní riziko.
Očekávalo se, že na hladinu oceánu dopadne jen minimum neporušených zbytků modulu nebo vůbec žádné. Případné trosky měly dopadnout daleko od jakékoliv populace. Společnost Astrobotic oznámila na platformě X ztrátu kontaktu s Peregrine a poznamenala, že ještě očekává potvrzení patřičných úřadů.
Lunární přistávací modul odstartoval z mysu Canaveral na východním pobřeží Floridy minulé pondělí. Několik hodin po startu ale AT informovala o kritickém úniku paliva, kvůli kterému musela společnost od přistání na Měsíci upustit.
„Ve spolupráci s (americkým Národním úřadem pro letectví a vesmír) NASA jsme získali podněty od vesmírné komunity a americké vlády ohledně nejbezpečnějšího a nejzodpovědnějšího postupu pro ukončení mise Peregrine. Doporučení bylo nechat kosmickou loď shořet při návratu do zemské atmosféry,“ uvedla minulý týden v prohlášení AT, podle které byla hlavním kritériem při rozhodování o osudu Peregrine minimalizace odpadu ve volném kosmu a okolí Měsíce.
Bylo to „těžké rozhodnutí“, uvedla společnost. „Odpovědným ukončením mise Peregrine přispíváme k zachování budoucnosti“ výzkumu vesmíru, dodala.
Na palubě byla řada vědeckých zařízení
Na palubě modulu se nacházely řady vědeckých zařízení i náklady soukromých společností. NASA podle agentury AP za svůj vědecký náklad zaplatila přes 100 milionů dolarů (zhruba 2,3 miliardy korun). Peregrine vezl i 20 výzkumných „balíčků“ ze sedmi zemí či lunární vozítko o velikosti krabice od bot soukromé Carnegieovy Mellonovy univerzity v Pittsburghu, domovském městě Astrobotic Technology. Zájem vzbudil pietní náklad vzorků popela a DNA asi 70 lidí, včetně tvůrce seriálu Star Trek Genea Roddenberryho či sci-fi autora Arthura C. Clarka.
Spolu s Peregrine v atmosféře zanikl i český modul pro měření kosmické radiace od společnosti ADVACAM, který se měl stát prvním českým zařízením měřícím z povrchu Měsíce, uvedla firma v tiskové zprávě. Z přirozené zemské družice měl modul, součást spektometru lineárního přenosu energie (LETS), v reálném čase vysílat informace o nebezpečné radiaci.
„Neúspěch mise Peregrine je velkou ztrátou pro vědce z celého světa. Sonda měla pomoci získat klíčová data pro chystaný návrat lidí na Měsíc v rámci amerického programu Artemis. Podstatnou součástí těchto poznatků měla být také data o složení radiace. (…) Tyto informace mohly být nesmírně užitečné pro plánování dlouhodobějšího pobytu člověka na Měsíci,“ uvedl Jan Jakůbek, spoluzakladatel a vědecký ředitel firmy ADVACAM.
Napsat komentář