Štítek: vesmír
-
Roskosmos: Rusko chce vybudovat první jadernou elektrárnu na Měsíci
Rusko má v plánu vybudovat první jadernou elektrárnu na Měsíci, uvedl na sociální síti šéf ruské vesmírné agentury Roskosmos Dmitrij Bakanov, na jehož příspěvek upozornil server The Moscow Times. Roskosmos se již loni zmínil o plánech vybudovat jadernou elektrárnu na Měsíci mezi lety 2033 a 2035. „Nejenže zachováváme slávu předchozích úspěchů, ale vytváříme nové důvody…
-
Pražské planetárium s novou moderní technologií se lidem otevře příští víkend
Pražské planetárium s novou kopulí vybavenou moderní LED technologií se veřejnosti po dvou letech rekonstrukce poprvé otevře o víkendu 14. a 15. června. Technologii dnes novinářům představili zástupci planetária a hlavního města. V současnosti je podle nich tato technologie v Evropě pouze v pražském planetáriu. Umožňuje návštěvníky přenést do Sixtinské kaple, na alpské vrcholy, zemský…
-
Sovětská sonda ze 70. let se rozpadla po vstupu do zemské atmosféry
Sovětská sonda Kosmos 482 ze 70. let minulého století se rozpadla dnes ráno kolem osmé hodiny SELČ po vstupu do zemské atmosféry, uvedlo Evropské centrum trasování a dohledu nad vesmírem (EU SST). Podle ruské kosmické agentury Roskosmos sonda dopadla do Indického oceánu. „V roce 1972 vypuštěné kosmické zařízení Kosmos-482 přestalo existovat, opustilo oběžnou dráhu a…
-
Astronauti čelí po návratu na Zemi velké fyzické i psychické zátěži
Astronauti po návratu na zemský povrch čelí velké fyzické i psychické zátěži. Přizpůsobují se gravitaci i informačnímu přetížení a kromě extrémní únavy se musí jejich organismus znovu přizpůsobit běžným podnětům prostředí. Upozornila na to sociální psycholožka Iva Poláčková Šolcová z Psychologického ústavu Akademie věd ČR. V úterý se zpět na Zemi vrátila dvojice amerických astronautů,…
-
Musk chce na Mars v roce 2026 vyslat loď Starship s robotem
Zakladatel polečnost SpaceX Elon Musk na konci roku 2026 vyšle na Mars kosmickou loď Starship s robotem Optimus na palubě. Napsal to dnes na své síti X. Musk poznamenal, že lidé by na rudé planetě mohli přistát už na konci tohoto desetiletí, ačkoli rok 2031 považuje za pravděpodobnější. „Pokud přistání (s robotem) půjdou dobře, budeme…
-
Planetární systém TOI-4504 – Planety mění oběžné dráhy v řádu dní
Astronomové objevili planetární systém TOI-4504, kde dvě obří planety svými gravitačními silami navzájem ovlivňují své oběžné dráhy. Tento gravitační jev je natolik výrazný, že mění dobu, za kterou planety oběhnou svou hvězdu, a to až o čtyři dny. Objev může pomoci vědcům lépe porozumět, jak se planetární soustavy formovaly a vyvíjely. Systém, nazvaný TOI-4504, se…
-
Na Měsíci přistál modul Athena americké firmy Intuitive Machines
Na Měsíci dnes přistála americká soukromá sonda, modul Athena společnosti Intuitive Machines. Zařízení ale není v poloze, v jaké by mělo být, a je možné, že je převrácené na bok, uvedli představitelé firmy. Podobný problém měla firma i loni, kdy na Měsíc jako první soukromá společnost v dějinách dopravila modul nazvaný Odysseus. „Můžeme potvrdit, že…
-
Modul Blue Ghost společnosti Firefly Aerospace přistál na Měsíci
Modul Blue Ghost americké společnosti Firefly Aerospace úspěšně přistál na Měsíci, čímž se stal teprve druhým takovým zařízením soukromé firmy, které úspěšně dosedlo na povrch přirozené družice Země. Stroj bude sbírat vzorky měsíčního prachu, měřit teplotu pod povrchem a provádět další experimenty pro americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Modul o výšce zhruba…
-
Vědci nevylučují fatální střet Země a asteroidu Bennu v roce 2182
Vědci nevylučují devastující srážku Země s asteroidem Bennu v roce 2182. Tato případná srážka by totiž způsobila méně slunečního svitu a pokles teplot. Kamenitý objekt zvaný Bennu je klasifikován jako Zemi blízká planetka. Objekt se k Zemi přiblíží každých šest let a v současnosti provádí své nejtěsnější přiblížení na vzdálenost zhruba 300.000 kilometrů. V budoucnu…
-
Zkoumání černých děr může přispět k technologickému pokroku
Zkoumání černých děr, jejichž některé projevy lze pozorovat ze Země, může být potenciálním zdrojem technologického pokroku. Říká astrofyzik Jakub Podgorný. Černé díry jsou podle něj pro vědce jako vesmírné laboratoře pro zkoumání fyzikálních podmínek, kterých na Zemi nelze dosáhnout. Jedná se o velmi hmotné objekty, které se staly zásadním tématem moderní astronomie a fyziky. Jejich…
-
Měsíc byl poprvé zařazen na seznam ohrožených památek WMF
Měsíc byl poprvé zařazen na seznam ohrožených památek Světového památkového fondu (WMF), a to kvůli obavám z možného pustošení jeho povrchu v důsledku plánovaných komerčních letů. Na seznam Světového památkového fondu (WMF) se obvykle zařazují ohrožené kulturní památky na planetě Zemi. Letošní výběr a první od roku 2022 zahrnuje například síť inckých stezek Qhapaq ñan…
-
V Česku na Silvestra bude možná viditelná polární záře
Na Silvestra, tedy v poslední den letošního roku bude v Česku pravděpodobně na obloze k vidění polární záře. Velmi dobře bude navíc pozorovatelná Venuše. Podrobné informace o vesmírných úkazech v nadcházejícím roce jsou k dispozici na webu Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě. Na Slunci došlo v neděli k sérii erupcí, z nichž minimálně jedna…
-
NASA: Trosečníci místo 9 dnů stráví na ISS 10 měsíců. Družice českých studentů
Dvojice amerických astronautů z mise Starliner, která se měla původně z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) vrátit už letos v červnu, ve vesmíru zůstane nejméně do přelomu března a dubna příštího roku. S odvoláním na vyjádření amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Ve vesmíru měli astronauti Barry Wilmore a Sunita Williamsová původně strávit jen…
-
Dle nové teorie by na planetách Uran a Neptun mohl být tisíc km hluboký oceán
Pod namodralou atmosférou planet Uran a Neptun se možná ukrývá oceán plný vody hluboký až několik tisíc kilometrů. S takovým závěrem přišel v novém článku vědec z Kalifornské univerzity v Berkeley, upozornil deník The New York Times (NYT). Teorie nabízí odpověď na roky trvající polemiku o neobvyklých magnetických polích dvou nejvzdálenějších planet Sluneční soustavy. Uran…
-
Sonda NASA Juno pořídila dechberoucí snímky Jupiteru
Sonda NASA Juno dokončila svůj 66. průlet kolem Jupiteru. Poslední série snímků, které poslala na Zemi, je ohromující. Juno byla vypuštěna již v roce 2011 a k Jupiteru dorazila o pět let později, v roce 2016, po cestě dlouhé 1,7 miliardy kilometrů. Od té doby sonda prolétává kolem Jupiteru a jeho měsíců, pořizuje snímky a…
-
Rozkvět života na Zemi způsobila planetka velikosti čtyř Everestů
Planetka, která se srazila se Zemí před 66 miliony let, způsobila celoplanetární pohromu a vyhubila kromě dinosaurů i další formy života. Vědci však v roce 2014 zjistili, že daleko větší kosmické těleso – konkrétně až 200 krát větší – zasáhlo naši planetu před třemi biliony lety. Tato srážka napomohla rozvoji života na Zemi, píše ve…
-
Evropská sonda Hera má prozkoumat lidmi vychýlenou planetku
Evropská sonda Hera, která má prozkoumat vzdálenou planetku zasaženou při testu potenciální obrany Země, dnes odstartovala z kosmodromu v americkém státě Florida. Do vesmíru vzlétla na raketě Falcon 9 společnosti SpaceX, ke svému cíli se dostane na konci roku 2026. Mise Evropské kosmické agentury (ESA) se zaměřuje na dvojsystém planetek Dimorphos a Didymos, na němž…
-
Zemi by před srážkou s asteroidem mohl ochránit jaderný výbuch
Naši planetu by před drtivou srážkou s asteroidem mohl ochránit jaderný výbuch. Tento způsob obrany Země, o kterém dlouho diskutovali vědci a snili hollywoodští režiséři, nyní pomocí experimentu otestovali výzkumníci z americké vládní laboratoře Sandia. Katastrofu by podle vědeckého týmu mohlo odvrátit silné záření způsobené jaderným výbuchem. To by dokázalo zahřát povrch nebezpečného tělesa na…
-
Dva ruští kosmonauti pokořili rekord v nejdelším pobytu na ISS
Dva ruští kosmonauti, Oleg Kononěnko a Nikolaj Čub, překonali rekord v nejdelším nepřetržitém pobytu na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Oznámila to včera ruská kosmická agentura Roskosmos. Dosavadní rekord byl 370 dní, 21 hodin a 22 minut a drželi ho od září 2023 ruští kosmonauti Sergej Prokopjev a Dmitrij Petelin a americký astronaut Francisco Rubio. Čub…