Pro 70 % lidí je správné, když stát bude omezovat média nebo jim znemožní působení , pokud šíří dezinformace, tedy nepravdivé či manipulativní informace. Téměř tři pětiny zároveň však nevěděly, že do února existovala pozice vládního zmocněnce pro oblast médií a dezinformací. Podle 42 procent lidí byla tato funkce potřebná, naopak podle 36 procent byla zbytečná, protože šíření dezinformací je součástí mediální komunikace a nic se s tím nedá dělat. Vyplynulo to z výzkumu CEDMO Trends při Univerzitě Karlově, který byl proveden v březnu a jehož výsledky má ČTK k dispozici.
Funkci zmocněnce pro média a dezinformace vláda zrušila v polovině února, kdy v ní po necelém roce skončil Michal Klíma. Vytvořena byla loni v březnu a vláda si od ní slibovala účinnější boj proti dezinformacím a koordinaci aktivit, které se na jednotlivých úřadech v této oblasti dějí. Nově agenda boje proti vlivu cizí moci připadla poradci pro národní bezpečnost Tomáši Pojarovi a část přešla i na odbor strategické komunikace na Úřadu vlády ČR.
S tím, že agenda zrušené funkce přešla na poradce pro národní bezpečnost, souhlasily v průzkumu zhruba dvě pětiny dotázaných. Naproti tomu 38 procent lidí souhlasilo s tvrzením, že by na vládní úrovni neměla existovat žádná pozice nebo obor, který se bude zabývat dezinformacemi. Tři čtvrtiny dotázaných nicméně považují šíření dezinformací za závažný problém.
Důvěryhodné zdroje
Jako důvěryhodné zdroje informací dotázaní označili zejména televizní stranice jako Českou televizi, Novu a Primu a rozhovory s rodinnými příslušníky, sousedy, přáteli a kolegy. Důvěryhodný je podle nich rovněž Český rozhlas a komerční rozhlasové stanice.
Podle zjištění průzkumu si dotázaní většinou myslí, že v uplynulém měsíci nebyli vystaveni dezinformacím. Dvě pětiny uvedly, že jim spíše nebyly vystaveny a další pětina vůbec. „Nejčastěji se dezinformace dostávaly k lidem v uplynulém měsíci skrze články na webových portálech, nicméně v těsném závěsu se v odpovědích objevují také diskuze na sociálních sítích, pod články na webových portálech a také statusy na sociálních sítích. Hromadně přeposílané e-maily a ústní podání informací byly ve srovnání s výše uvedenými zdroji méně zastoupeny,“ konstatovali autoři výzkumu.
Výzkum realizovala společnost Median a v době od 15. do 27. března se ho zúčastnilo na 3000 respondentů starších 16 let.
CEDMO
Středoevropská observatoř digitálních médií (Central European Digital Media Observatory, CEDMO) je mezinárodní multidisciplinární projekt realizovaný s podporou Evropské komise na základě výzvy CEF-TC-2020-2 (European Digital Media Observatory).
CEDMO je nezávislé nestranické multidisciplinární centrum a jejím cílem je identifikovat, zkoumat a poukazovat na hlavní zdroje a příčiny nežádoucích informačních poruch ve střední Evropě (především v České republice, na Slovensku a v Polsku). Mezinárodní konsorcium bylo vytvořeno s cílem navrhnout soubor krátkodobých a dlouhodobých opatření a doporučení, která umožní občanské společnosti, veřejným institucím a soukromému sektoru reagovat na klesající důvěru v klíčové instituce a která zároveň pomohou společnosti, aby sílícímu působení nepravdivých a zkreslených informací dokázala odolávat.
Konsorcium CEDMO se skládá z osmi partnerů a čtyř subdodavatelů pod vedením Univerzity Karlovy (ČR). Tvoří ho různorodý tým technicky i humanitně zaměřených vědců, žurnalistů a odborníků na ověřování faktů: zkoumaný problém je totiž ze své podstaty interdisciplinární a vyžaduje zkoumání z různých úhlů.
V rámci konsorcia zodpovídá za vývoj technické infrastruktury Athens Technology Center (ATC) (Řecko). Rychlé reagování na dezinformace a průběžné ověřování faktů mají na starost zkušení profesionálové z mezinárodní zpravodajské agentury Agence France-Presse (AFP) a z české platformy Demagog.cz. Výzkumníci z Kempelen Institute of Intelligent Technologies (KInIT) (Slovensko) a z Českého vysokého učení technického (ČVUT), kteří disponují bohatými zkušenostmi s umělou inteligencí, NLP a strojovým učením, vyvíjejí metody a digitální nástroje pro účinnější a rychlejší vyvracení dezinformací. Další členové konsorcia zkoumají dopad dezinformací na společnost. K těmto členům se řadí Karlova univerzita, Univerzita sv. Cyrila a Metoděje v Trnavě (UCM) (Slovensko), Univerzita sociálních a humanitních věd (SWPS) (Polsko). Univerzita Karlova přitom zajišťuje propojování technických a humanitních větví konsorcia prostřednictvím interdisciplinárních výzkumných iniciativ.
Napsat komentář