Modrý Měsíc budou moci lidé v České republice pozorovat v noci ze středy na čtvrtek. Označení „Modrý Měsíc“ ovšem nemá nic společného s barvou Luny, jedná se o označení typu úplňku. Pokud jsou v jednom kalendářním měsíci dva úplňky, označuje se ten druhý jako modrý. Jedná se zároveň o úhlově největší úplněk v letošním roce. Vysvětluje kupříkladu Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě.
Měsíc se nejvíce přiblíží Zemi podle Horálka už ve středu 30. srpna v 17:52 středoevropského letního času a to na vzdálenost 357.181 kilometrů. Podle astronoma bude nejzajímavější pozorovat východ měsíce ve středu okolo 19:30, záleží na místě pozorování.
Jedná se druhý srpnový superúplněk, tedy úplněk při kterém je Měsíc úhlově největší v roce. Ten první nastal v noci z 1. na 2. srpna, tehdy ho ale lidé nemohli pozorovat. V čase úplňku byl podle astronomů Měsíc ještě pod obzorem, zároveň se k Zemi teprve přibližoval. V době, kdy byl Zemi nejblíže, tedy ve vzdálenosti 357.309 kilometrů, nacházel se Měsíc opět pod obzorem, jelikož tato situace nastala až v 07:53 ráno. Nebylo tedy možné pozorovat Měsíc přesně v úplňku, ani ve chvíli maximálního přiblížení, ale celé období mezi tím.
Pojem modrý Měsíc neodkazuje na jeho barvu, ale na anglické slovní spojení „once in a blue moon“, což ve volném překladu znamená jednou za uherský rok. Označení upozorňuje na fakt, že nastane druhý úplněk v jednom kalendářním měsíci, což není zcela obvyklé.
Skutečně do modra zabarvený Měsíc se na obloze podle astronomů objevit může, ale nesouvisí to s jeho fází nebo vzdáleností od Země. Do modra se Měsíc zabarví před zraky jeho pozorovatelů v případech, kdy je naše atmosféra nasycena či znečištěna specifickými částicemi o velikosti alespoň jednoho mikronu. Nejčastěji za to může popel, který se do zemského ovzduší dostane při velkém požáru či silné sopečné erupci. Tyto částice rozptylují dlouhovlnnou červenou část spektra viditelného světla a do lidských očí pak doputuje jen ta modrá.
AN
Zdroje a obrázky: slu; pixabay
Napsat komentář