Byl na Marsu někdy život? Testování možného výskytu uhlovodíků, lidově známých jako ropa, a též hledání anomálií gravitačního pole by mohlo vědcům pomoci odpovědět na tuto otázku. Aplikací gravitačních aspektů pro zkoumání Marsu se zabývají čeští vědci z Astronomického ústavu Akademie věd. Výsledky jejich zkoumání sice nepotvrdily život na Marsu, nicméně jim pomohly vytipovat rozsáhlá místa se zvýšenou pravděpodobností výskytu uhlovodíků. Studii publikoval časopis International Journal of Astrobiology.
Uhlovodíky jsou lidově chápané jako ropa, v případě Marsu by se ale podle vědců mělo mluvit spíše o chemofosiliích. Ty sice nemají tvar bývalého živého těla, jako by měly zkamenělé fosilie, ale mají jeho látkové a především izotopové složení. „Podobně i na Marsu bude jednodušší nalézt horniny, obvykle jinak celkem běžné pískovce, které budou obsahovat chemické stopy života než samotné zkameněliny,“ uvedl Jaroslav Klokočník z Astronomického ústavu AV ČR.
Anomálie gravitačního pole
Anomálie gravitačního pole jsou vyvolány nejrůznějšími strukturami na povrchu těles a pod ním. Tyto anomálie vědci hledají, protože mohou indikovat naleziště minerálů, podzemní vodu, paleo-jezera nebo přítomnost uhlovodíku.
„Tradiční postup pomocí gravimetrů a tíhových anomálií nestačí k jejich kompletnímu popisu. Proto používáme celou sérii gravitačních aspektů odvozených z globálních modelů gravitačního pole tělesa na základě rozmanitých povrchových i družicových měření,“ uvedl Klokočník.
Jedním z gravitačních aspektů jsou gravity strike angles zjednodušeně překládané do češtiny jako úhly napětí, obecně chaoticky neuspořádané. V místech nižší hustotou a s působením určitých tlaků bývají úhly napětí jednostranně orientované, takzvaně učesané, buď lineárně nebo kolem dokola útvaru. Na Zemi se vyskytují mimo jiné v místech, kde se vyskytují naleziště podzemní vody, ropy a plynů.
„Podle analogie se Zemí jsme vytipovali, konkrétně v paleo-oceánu, rozsáhlá místa s nejvyšší mírou učesanosti jako místa se zvýšenou pravděpodobností nálezů uhlovodíků,“ uvedl Klokočník. Pro prokázání přítomnosti života na Marsu je podle vědců potřeba udělat vrt, který by přítomnost podzemní vody nebo uhlovodíků potvrdil.
Byl na Marsu život? Důkazy jsou zatím nejednoznačné
Důkazy nejstaršího života jsou podle vědců často nejednoznačné a to jak na Zemi, tak na Marsu. Různá tělesa, která vypadají jako mikroorganismy, vznikají i mnoha anorganickými reakcemi. Z Marsu je na základě detailních fotografií pořízených marťanskými vozítky podle vědců popsáno hned několik typů organických struktur.
Mars je poměrně malá planeta, proto na počátku své existence vychladl dřív než Země. Jeho severní část byla pokryta poměrně hlubokým mořem, ve kterém se podle vědců velice pravděpodobně vyskytovaly teplé podmořské prameny příznivé pro život. Představovaly zdroj energie zejména pro chemotrofní bakterie, které vědci nalézají v pozemských horkých pramenech nebo hluboko pod dnem oceánu.
AN
Zdroje a obrázky: Journal of Astrobiology; Astronomický ústav AV ČR, Pixabay
Napsat komentář