Aby svět neohrozil marťanský mor, musí NASA vybudovat speciální laboratoř

NASA musí vybudovat speciální laboratoř, aby předešla kontaminaci ze vzorků materiálů přivezených z Marsu na Zem, jelikož případné organismy by mohly způsobit Marťanský mor. Když v roce 1973 astronom Carl Sagan ve své knize popisoval možnost vyslání člověka na Mars, představil problém, který tehdy dalece přesahoval složitost i náklady takové mise: je možné, že na rudé planetě život už existuje a že se nebude chovat hezky.

„Je možné, že na Marsu jsou patogeny,“ napsal Sagan a pokračoval: „Organismy, které by mohly způsobit ohromné biologické škody, pokud by byly převezeny na Zemi – Marťanský mor“. Podobné scénáře, jaké si představil třeba i Michael Crichton v románu Kmen Andromeda, popisují mimozemské organismy, které se na Zem „svezou“ na vzorcích materiálu z jiných planet a naruší místní biosféru. „Pravděpodobnost, že takové patogeny existují, je malá. Ale ani s malou pravděpodobností si nemůžeme dovolit riskovat miliardy životů,“ napsal Sagan.

Pravděpodobnost kontaminace z Marsu není nulová

Vědci o Saganových varováních dlouho přemýšleli pouze hypoteticky. S postupem času ale začalo být nutné přijímat konkrétní kroky, abychom předešli vnější kontaminaci. NASA a Evropská vesmírná agentura se chystají na společnou misi Mars Sample Return. Vozítko na rudé planetě momentálně sbírá materiály, které později vyzvedne jiné vesmírné plavidlo a přiveze je zpět na Zem. Nikdo nemůže s jistotou říct, že tyto vzorky nebudou obsahovat malé Marťany škodlivé pozemšťanům.

„Pravděpodobnost že by (vzorky) způsobily kontaminaci není nulová. Proto se připravujeme dopředu,“ řekla Andrea Harringtonová, která se v NASA specializuje na odběr vzorků na Marsu. Agentura proto plánuje zacházet se vzorky z jiných planet stejně, jako třeba zdravotnická zařízení zacházejí se vzorky eboly: opatrně.

„Opatrně“ v tomto případě znamená, že ve chvíli, kdy vzorky z Marsu dopadnou na Zem, musejí být neprodleně uzavřeny v budově nazvané „zařízení pro příjem vzorků“. Taková budova bude podle organizátorů mise muset splňovat nejvyšší, čtvrtou, úroveň biologického zabezpečení, do níž spadají i ty nejnebezpečnější patogeny, které současná věda zná. Místnost pro uchování vzorků musí být i naprosto čistá, aby naopak cokoli pozemského nekontaminovalo vzorky z Marsu.

Vybudování vlastní laboratoře NASA

NASA nemá času nazbyt; pokud se vzorky z mise vrátí včas, přistane půda a kameny z Marsu na zemi v polovině 30. let. To je sice dost na postavení zařízení pro příjem vzorků, ale jen pod podmínkou, že stavba půjde podle plánu bez překážek, například politických.

Jelikož žádná existující laboratoř nebyla pro potřeby NASA buď dost čistá nebo dost zabezpečená, navštívili vědci z vesmírné agentury včetně Andrey Harringtonové celkem 18 zařízení, kde se zabývají biologickými riziky a potřebují na to velmi čisté prostory a pokročilé vybavení. NASA doufá, že některé z nich poslouží jako inspirace a pomůžou při budování vlastní stavby.

Pro vědce jako je Harringtonová všechen ten shon a překážky stojí za to: „Půjde o první převoz vzorků z jiné planety na Zem. Bude to poprvé, kdy jiný svět potká lidi,“ říká.

AN
Zdroje a obrázky: nyt; pixabay

AzaNoviny

X-Magazín A-A

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..