NASA (Americký Národní úřad pro letectví a vesmír) odložila odložila o rok mise Artemis II a Artemis III, které měly s posádkou zamířit k Měsíci, respektive na něm poprvé od konce programu Apollo v roce 1972 přistát. Oznámil to šéf úřadu Bill Nelson na tiskové konferenci.
Artemis II měla na konci letošního roku s posádkou kopírovat trajektorii první mise, která v prosinci 2022 přirozenou zemskou družici obletěla. V rámci mise Artemis III měli na Měsíci přistát dva astronauti. „Upravujeme náš harmonogram, přičemž Artemis II plánujeme uskutečnit v září 2025 a Artemis III v září 2026,“ uvedl Nelson.
Oznámení NASA učinila sotva hodinu poté, co soukromá společnost z Pittsburghu Astrobotic Technology (AT) upustila od vlastního pokusu dosáhnout Měsíce. Modul bez posádky zaznamenal problémy s únikem paliva a pohonnými systémy, což vyloučilo možnost měkkého přistání.
NASA se v programu Artemis spoléhá na soukromé společnosti
NASA se v rámci programu Artemis spoléhá do značné míry na soukromé společnosti. Lunární přistávací modul si úřad objednal u firmy SpaceX, která loni dvakrát provedla testovací let s kosmickou lodí Starship a nosnou raketou Super Heavy, přičemž právě modifikovaná verze Starship má dopravit dva astronauty na povrch Měsíce. Oba testy skončily explozí.
Představitelka Space X Jessica Jensenová dnes podle agentury Bloomberg novinářům sdělila, že společnost plánuje třetí integrovaný testovací let Starship a SuperHeavy na letošní únor.
Další potenciální překážku představuje vývoj skafandrů pro lunární výstup. Obleky připravuje společnost Axiom Space. Podle agentury Reuters mezi důvody odkladu misí patří i problémy s tepelným štítem či elektrickými systémy modulu Orion.
Zatím jeden let bez posádky
NASA má za sebou zatím jeden let programu Artemis. Modul Orion v listopadu 2022 odstartoval bez posádky z mysu Canaveral a po necelém měsíci, kdy obletěl kolem Měsíce, dopadl do Tichého oceánu. Stejný typ modulu astronauti využijí i k letu na Měsíc a zpět, přičemž se na lunární orbitě spojí s lodí Starship, která je snese na měsíční povrch.
Orbitální sklad paliva
Starship bude muset po startu před cestou k Měsíci na oběžné dráze Země doplnit palivo, což SpaceX plánuje provést pomocí orbitálního skladu. Jde o další klíčový prvek programu, který zatím ve fázi vývoje. Jensenová dnes nicméně odmítla, že by se jednalo o překážku – SpaceX podle ní podobné dokovací operace v kosmu předvedla už se svou kosmickou lodí Crew Dragon.
Náklady na program Artemis se zvyšují
Program Artemis se dlouhodobě potýká s odklady, což jeho náklady zvýšilo o miliardy dolarů. Americká vláda předpokládá, že celkové náklady na program se do roku 2025 vyšplhají na 93 miliard dolarů (přes dva biliony korun).
Modul Peregrine na Měsíci měkce nepřistane, uvedla po potížích firma
Modul Peregrine společnosti Astrobotic Technology (AT), který v pondělí do vesmíru vynesla raketa Vulcan, nemá po technických potížích naději na měkké přistání na Měsíci. Firma to uvedla v prohlášení, podle kterého je kosmická loď prozatím stále funkční a zpátky na Zemi vysílá data.
Peregrine v pondělí několik hodin po startu nejprve zaznamenal problém s orientací solárního panelu, který zajišťuje energii. Tyto potíže se sice podle AT podařilo vyřešit, misi mířící k Měsíci ovšem překazilo selhání pohonných systémů a ztráta „kritického množství“ paliva.
„Vzhledem k úniku paliva bohužel není naděje na měkké přistání na Měsíci,“ uvedla dnes společnost, podle které plavidlu podle současných výpočtů zbývá dost paliva na dalších 40 hodin letu. Původně měl modul dosednout na povrch Měsíce 23. února.
„Stále získáváme cenná data a provádíme operace pro komponenty a software pro naši další misi přistávacího lunárního modulu (s názvem) Griffin,“ píše se v prohlášení AT.
První americké přistání na Měsíci po 50 letech
Peregrine do kosmu v pondělí z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě vynesla raketa Vulcan skupiny United Launch Alliance (ULA). AT mělo ambici uskutečnit první americké přistání na Měsíci po více než 50 letech, od dob programu Apollo.
Na palubě modulu jsou kromě řady vědeckých zařízení i náklady společností Celestis a Elysium Space, které se specializují na vysílání zpopelněných lidských pozůstatků do vesmíru: při této misi jde o symbolické prvky DNA či popel několika desítek lidí, mimo jiné tvůrce kosmického kultovního seriálu Star Trek Gena Roddenberryho, sci-fi spisovatele, průkopníka a autora románu 2001: Vesmírná odysea Arthura C. Clarka nebo trojice bývalých amerických prezidentů George Washingtona, Dwighta Eisenhowera a Johna F. Kennedyho.
Napsat komentář