Umělá inteligence (AI) by mohla dle vědců z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně pomoci detekovat plevel na polích. Kupříkladu by díky AI zemědělci mohli cíleněji dávkovat herbicidy či vynechávat místa při hnojení. Mluvčí univerzity Tereza Pospíchalová o tom informala v tiskové zprávě.
Cílená aplikace pesticidů
Cílená aplikace pesticidů je jednou z oblastí, na kterou se zaměřuje tzv. precizní zemědělství. S pomocí speciálních dronů mohou zemědělci plošně monitorovat pole a na základě získaných dat pak dokážou určit, která místa jsou zasažena plevelem a potřebují ošetřit. Vyhodnocování snímků by pěstitelům mohla usnadnit AI, vědci tak pracují na optimalizaci procesu, kdy se chtějí zaměřit na plevel, který lze obtížně detekovat.
„Výsledky řady výzkumů ukazují výraznou úsporu herbicidů při jejich cílené aplikaci, ať už v podobě bodového využití nebo plošného variabilního dávkování. Objem použitého postřiku se může snížit o 30 až 80 procent,“ uvedl Vojtěch Slezák z Ústavu agrosystémů a bioklimatologie Agronomické fakulty.
Výsledkem cílené aplikace je nejenom menší zátěž pro životní prostředí, ale také nižší náklady pro pěstitele. Potřebná data získávají zemědělci ze snímků pořízených drony. „Boom ve využívání bezpilotních letadel pozorujeme mezi českými agronomy od roku 2022, kdy se na trh dostal cenově dostupný a uživatelsky přívětivý dron,“ upřesnil výzkumník.
Proces cílené aplikace zahrnuje tři fáze
Cílem vědců je vytvořit sadu doporučení, kterými by se zemědělci při monitoringu plevele mohli řídit. „Proces cílené aplikace zahrnuje tři fáze. Tou první je výběr vhodného dronu a nastavení správných letových parametrů, například výšky letu. Druhou oblastí je vyhodnocení dat s pomocí pokročilých algoritmů založených na strojovém učení – tedy datová analýza s využitím umělé inteligence. Třetí kategorií je pak samotná aplikace postřiku na pozemek, aby vše zafungovalo tak, jak má. Jednoduše řečeno, chceme vybrat to nejekonomičtější a nejefektivnější řešení pro agronoma,“ uvedl Slezák.
Vědci budou testovat tři typy komerčně dostupných zemědělských dronů. Na získaných datech pak budou „učit“ umělou inteligenci plevele rozpoznávat. Soustředit se přitom chtějí na obiloviny a v nich rostoucí plevel. „Většina v současnosti publikovaných výzkumů se věnuje širokořádkovým plodinám, jako je například cukrová řepa. My se chceme zaměřit na obiloviny, u kterých je detekce plevelů obtížnější,“ řekl výzkumník.
Ve využití dronů vidí vědec obecně velký potenciál do budoucna, čemuž podle něj odpovídá i rostoucí zájem o tyto technologie mezi agronomy. „Drony pomáhají zemědělcům nejenom při detekci plevelů, ale také při monitoringu aktivních nor hrabošů. Můžeme s jejich pomocí zjišťovat biotické i abiotické poškození porostu, cíleně dávkovat herbicidy nebo vynechávat místa při hnojení,“ vyjmenoval.
AN
Zdroje a obrázky: AF; Pixabay
