Česká pošta loni snížila ztrátu na 681 milionů Kč, tedy o polovinu

Česká pošta loni snížila ztrátu na 681 milionů korun, což je o polovinu nižší propad než v předchozím období. V předchozím roce totiž vykázala propad 1,37 miliardy korun. Provozní výnosy vzrostly o 400 milionů na 19,55 miliardy korun. Loňské hospodaření ovlivnila pandemie koronaviru. Ke snížení ztráty přispěly vedle vyšších výnosů úspory v nákladech či vyšší výnosy z prodeje nepotřebného majetku.

Výhled pro letošní rok: zlepšení o 80%

Pro letošní rok je podle mluvčího Matyáše Vitíka předpoklad zlepšení hospodaření o 80 % oproti roku 2021. „Významný vliv na konečný hospodářský výsledek v letošním roce bude mít zejména výše cen pohonných hmot a energií,“ dodal. Provozní náklady klesly o půl miliardy na 20,1 miliardy Kč. Největší úspora, 533 milionů Kč, byla v osobních nákladech, protože se podařilo snížit počet kmenových zaměstnanců o 8,5 procenta.

Tržby z prodej služeb konstantní, změnila se struktura

Tržby z prodeje služeb se meziročně téměř nezměnily, když narostly o 0,1 procenta, tedy 23 milionů Kč. Jejich struktura se však hodně změnila. Nejvíce vzrostly výnosy z projektu sčítání lidu, a to o 304 milionů Kč. Výnosy z obstaravatelské činnosti pro skupinu ČSOB stouply o 121 milionů a výnosy z vnitrostátních balíků se zvýšily o 39 milionů.

K lepšímu výsledku hospodaření přispěl zisk 252 milionů Kč z prodeje dlouhodobého majetku, když tržby vzrostly meziročně ze 490 na 812 milionů Kč. Šlo převážně o prodej nepotřebných nemovitostí. Mezi ně patří například pozemky v katastrálním území Praha-Kyje v hodnotě 169 milionů nebo objekt na brněnském hlavním nádraží v hodnotě 117 milionů Kč.

Negativní dopady pandemie koronaviru

Pokračující pandemie koronaviru negativně působila zejména na výnosy z mezinárodních odchozích zásilek, které klesly o 90 milionů vlivem omezení letecké přepravy a dále direct mailu, protože firmy omezily tento typ marketingových kampaní. Dlouhodobý sestupný trend pokračoval u tradičních služeb, jako jsou vnitrostátní listovní zásilky, jejichž počet klesl o 7,6 procenta, nebo poukázky s poklesem 15 procent. Výnosy z mezinárodních příchozích zásilek se snížily o desetinu.

Česká pošta provozuje 3 200 poboček a poskytuje na základě licence základní poštovní služby. Za ty jí stát hradí čistou ztrátu. Za poslední čtyři roky jí na úhradách dluží šest miliard korun.

Historie České (Československé) pošty
Československá pošta za první republiky

Vznik československého státu na přelomu října a listopadu 1918 s sebou přinesl změny nejen politicko-právní, ale i hospodářské a správní, které se bezprostředně dotýkaly organizace a řízení poštovního provozu. Základem československé poštovní správy se 13. listopadu 1918 stalo ministerstvo pošt a telegrafů, jemuž podléhal poštovní, telegrafní, telefonní i radiokomunikační provoz. Vytvoření samostatného resortu pro odvětví, která dříve spadala pod rakouské (předlitavské) ministerstvo obchodu, mělo zdůraznit jejich vzrůstající společenský a ekonomický význam a zároveň zvýšit kvalitu poskytovaných služeb.

Ministerstvo pošt a telegrafů nebylo pouze samostatným úřadem pro správu poštovních a telekomunikačních záležitostí z titulu státního a veřejného zájmu, nýbrž od počátku plnilo také roli podnikatele. Rostoucí podíl podnikatelských aktivit záhy vedl k organizačnímu vyčlenění státního podniku Československá pošta. Ten byl vytvořen k 1. lednu 1925 s tím, že jeho hospodaření se řídilo obdobnými pravidly, jaká platila v soukromých firmách. Reforma se brzy projevila v příznivých hospodářských výsledcích, které narušila až celosvětové hospodářské krize.

Protektorátní pošta Čechy a Morava

Mnohem vážnější zásah do úspěšného rozvoje Československé pošty však představovala Mnichovská dohoda, odstoupení pohraničních území Německu a vznik tzv. druhé republiky. Události poté nabraly rychlý spád. Již 13. října 1938 přešla působnost ministerstva pošt a telegrafů ve věcech slovenských na ministra dopravy pro Slovensko v Bratislavě a 4. listopadu bylo zrušeno samostatné československé ministerstvo pošt a telegrafů a spolu s ministerstvem železnic sloučeno v ministerstvo dopravy.

Definitivní tečku za historií prvorepublikového podniku Československá pošta udělal 1. leden 1939, kdy začaly poštovní správy jednotlivých autonomních celků hospodařit samostatně a na svůj účet. V tento den se v rámci ministerstva dopravy sloučily podniky Československé státní dráhy a Československá pošta pro zemi Českou a Moravskoslezskou v jeden podnik s názvem Československé dráhy a pošty v zemích českých. K naprostému ekonomickému, politickému a vojenskému podřízení pošty německým zájmům došlo po okupaci zbytku republiky 15. března 1939. Poštovní záležitosti zůstaly v agendě protektorátního ministerstva dopravy až do listopadu 1942, kdy přešly pod nově zřízené ministerstvo dopravy a techniky.

Pošta v období třetí republiky

Koncem války bylo v rámci tzv. košické vlády vytvořeno ministerstvo pošt, které víceméně navázalo na předválečnou činnost ministerstva pošt a telegrafů, ale podmínky, v nichž působilo, byly zcela odlišné. Z organizačního hlediska se jednalo hlavně o kompetenční vymezení jeho územní působnosti, protože na Slovensku zároveň s ním vzniklo tzv. poverenictvo pošt, které však nemělo svou obdobu v českých zemích. Nesystematické a logice odporující opatření trvalo až do roku 1960, kdy bylo v rámci státoprávních změn zrušeno. Krátce po osvobození byl obnoven také státní podnik Československá pošta, ale vlivem vnějších i vnitřních okolností neměl dlouhého trvání.

Pošta po únorovém převratu

Zásadním mezníkem pro příští směřování poštovní správy se stal únor 1948. Již v následujícím roce (1. července 1949) došlo ke znárodnění státního podniku Československá pošta a následně byla provedena i reorganizace ministerstva pošt. Řešení to však bylo pouze přechodné. V souvislosti se vznikem ministerstva spojů a pověřenectva spojů k 1. květnu 1952 přistoupil Ústřední výbor KSČ ke zrušení národního podniku Československá pošta. Toto opatření mělo vyvolat zdánlivý dojem, že se ministerstvu a jeho aparátu vrátila funkce, kterou mělo po roce 1925. Ve skutečnosti se z dosavadního podnikatelského subjektu stal státní úřad řízený podle sovětského vzoru se všemi negativními důsledky, které z toho plynuly.

Československé spoje v šedesátých letech

Sovětizace byla dovršena roku 1960, kdy se uskutečnila centralizace nejvyšších orgánů pošt, telekomunikací a dopravy. Znamenalo to nejen zrušení pověřenectva spojů v Bratislavě, ale také sloučení doposud samostatných ministerstev spojů a dopravy v jediné ministerstvo dopravy a spojů. Spojení rezortů se však brzy ukázalo jako nefunkční, a proto se spoje v roce 1963 osamostatnily pod hlavičkou Ústřední správy spojů, která byla k 1. lednu 1969 nahrazena Federálním výborem pro pošty a telekomunikace. Na republikové úrovni došlo ke zřízení Ministerstva pošt a telekomunikací ČSR v Praze a Ministerstva dopravy, pošt a telekomunikací SSR v Bratislavě. Zároveň s tím byla provedena změna i v označení jednotlivých organizací spojů na organizace pošt a telekomunikací.

Pošta v období tzv. normalizace

Pod vlivem nastupující normalizace proběhly další státoprávní změny, které v případě odvětví pošty a telekomunikací vedly ke zřízení Federálního ministerstva spojů ČSSR k 1. lednu 1971. Tím zanikl nejen Federální výbor pro pošty a telekomunikace, ale také obě republiková ministerstva. V roce 1988 došlo opět ke sloučení spojů s odvětvím dopravy ve Federálním ministerstvu dopravy a spojů, aby se systém nakonec vrátil k podnikovému principu zřízením státního podniku Správa pošt a telekomunikací Praha (červenec 1989).

Pošta po tzv. sametové revoluci

Zásadní obrat se uskutečnil teprve na počátku devadesátých let 20. století v důsledku zhroucení komunistického režimu. Již v červenci 1990, v souvislosti s rekonstrukcí státní správy, přešly spoje na území České republiky do kompetence nově zřízeného ministerstva pro hospodářskou politiku a rozvoj. V říjnu 1992 bylo celé odvětví spojů převedeno z působnosti zrušeného ministerstva spojů pod Ministerstvo hospodářství ČSFR a Ministerstvo hospodářství ČR. První zřetelný krok k osamostatnění poštovní části podniku představoval vznik divize Česká pošta k 1. lednu 1992, následovaný účetním oddělením pošty od telekomunikací a vybudováním vlastního managementu. Jednání o budoucí podobě pošty pokračovala v příštích měsících.

Vznik samostatného státního podniku Česká pošta

Konečné rozhodnutí bylo učiněno v nejvyšších vládních kruzích a Česká pošta se stala od 1. ledna 1993 – zároveň s osamostatněním České republiky – státním podnikem. Mohla tak po dlouhých desetiletích navázat na nejlepší tradice prvorepublikového státního podniku Československá pošta a prokázat svou životaschopnost a smysluplnost v podmínkách tržního hospodářství.

AN
Zdroje a obrázky: čp

AzaNoviny

X-Magazín A-A

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..