Druhá polovina prosince přinese na noční obloze řadu pozoruhodných i vzácných úkazů. Nejdříve bude ve středu 14. prosince vrcholit každoročně nejaktivnější meteorický roj Geminid, v pátek 23. prosince pak Měsíc ustoupí do fáze novu, což zajistí lepší podmínky pro pozorování útvaru jasných hvězd, který je nazýván Zimní šestiúhelník. V posledním týdnu roku 2022 bude možné na obloze současně pozorovat Venuši, Merkur, Mars, Jupiter i Saturn spolu s Měsícem.
| 14. 12. – Maximum meteorického roje Geminid
Nejaktivnější každoroční meteorický roj Geminid nemá letos nejlepší pozorovací podmínky (takřka ideální budou až v příštím roce), ale vyplatí se na ně podívat. Mateřským tělesem roje Geminid je planetka (3200) Phaeton, pravděpodobně bývalá a dnes již neaktivní kometa. Radiant roje se nachází východně od dvou nejjasnějších hvězd souhvězdí Blíženců, hvězd Castor a Pollux. Na prosincové obloze vychází už za večerního soumraku a během noci stoupají vysoko nad jižní obzor, kde vrcholí po půlnoci. Nejvíce meteorů tedy létá v druhé polovině noci. Meteory jsou pomalé a často poměrně jasné, se stoupající výškou radiantu stoupá frekvence nad 120 meteorů v hodině.
Nejvyšší aktivitu lze letos očekávat v noci ze 13./14. prosince, maximum totiž nastává 14. prosince ve 14 hodin SEČ, tedy až ve dne (noc předtím bude aktivita stoupat, pak už prudce klesat). Vyplatí se vyhlížet zejména 14. prosince 2022 mezi půlnocí a svítáním (okolo 6. hodiny). Měsíc ruší v druhé polovině s fází 6 dní po úplňku v souhvězdí Lva.
| 23. 12. – Předvánoční novoluní a hvězdný „šestiúhelník“
V pátek 23. prosince 2022, jen 3 minuty před Štědrým dnem, se Měsíc octne ve fázi novu.Vánoční svátky tedy budou bezměsíčně, a pokud je budete trávit někde v přírodě, dál od větších měst, za jasného počasí se sama příroda nabídne podmanivou vánoční náladu. Bezměsíčné zimní noci totiž nahrávají k vyhlížení slabé Mléčné dráhy, mlhovin a hvězdokup obklopených nejjasnějšími hvězdami noční oblohy v okolí majestátního souhvězdí Orionu, bájného řeckého lovce. V jeho rameni leží načervenalé hvězda Betelgeuze, velký červený obr na sklonku svého života. Betelgeuze pak ve velkém nebeském prostoru obklopují jasné hvězdy Rigel (noha Oriona), Aldebaran (souhvězdí Býka), Capella (souhvězdí Vozky), Pollux (souhvězdí Blíženců), Procyon (souhvězdí Malého psa) a Sírius (nejjasnější hvězda noční oblohy v souhvězdí Velkého psa). Tyto výrazné hvězdy utváří na nebi velký obrazec nazývaný „Zimní šestiúhelník“.
V souhvězdí Býka přitom najdeme hvězdokupy Hyády a Plejády, na východ od Blíženců pak hvězdokupu „Jesličky“ a přímo v Orionu očima viditelnou „Velkou mlhovinu“. Přímo středem asterismu pak prochází zmíněný úsek Mléčné dráhy. Nejlépe je útvar viditelný okolo půlnoci, dokonce i z měst. Mimo města jej „protíná“ zmíněná Mléčná dráha. Znovu nastane předvánoční novoluní v roce 2025 (nov připadne na 20. prosince 2025). Přímo vánočního novoluní se dočkáme až v roce 2030.
| 27. až 31. 12. – Předsilvestrovská planetární přehlídka
Na konci prosince se nabídne ještě jeden vzácný pohled, a to na všech 5 jasných planet Sluneční soustavy a Měsíc v jednom okamžiku, a to mezi 27. prosincem 2022 a Silvestrem, tedy 31. prosincem 2022. Planety Venuši a Merkur budeme ale muset vyhlížet ještě během soumraku velice nízko nad jihozápadním obzorem, a to okolo 16:40 SEČ. Saturn, Jupiter a Mars se pak budou na nebi nacházet dost vysoko na jejich pozorování i po soumraku. Měsíc bude v průběhu podívané pozvolna dorůstat.
Napsat komentář