Světelný smog škodí nejen přírodě, ale i lidem, řekl astronom a iniciátor vzniku Beskydské oblasti tmavé oblohy (BOTO) Jan Kondziolka. Světelné znečištění přitom považuje za stále větší problém. Hrozbou je především přibývající LED osvětlení ve studených barvách. Kondziolka to prohlásil u příležitosti desátého výročí založení česko-slovenského projektu Beskydská oblast tmavé oblohy, který má za cíl chránit noční prostředí a hvězdnou oblohu v Beskydech před světelným znečištěním.
„Povědomost o světelném znečištění se sice celkově zvětšuje, bohužel se nám stále i přesto zvětšuje i světelný smog. Jako největší problém vidím v poslední době stále přibývající LED osvětlení, které není nezbytně nutně špatně, ale špatně bývá, když je v příliš studených barvách. To, co říkáme, je, osvětleme, ale ve žlutých tónech,“ uvedl Kondziolka. Připomněl, že světelným smogem je nejvíce ohrožena příroda.
„Nejvíce to vadí přírodě. Nejviditelnější je to třeba na úbytku hmyzu, který slouží jako základ potravního řetězce. Jak říkám, zabijte hmyz a zabijete krahujce, protože tou kaskádou se to dostane třeba až k tomu krahujci,“ uvedl. Světelný smog vadí podle něj i lidem při spánku. „Ke spánku potřebujete klid a tmu,“ řekl Kondziolka.
František Jaskula (CHKO Beskydy)
Podle ředitele regionálního pracoviště Správy CHKO Beskydy Františka Jaskuly mají obdobné iniciativy velký význam. „Nemůžeme očekávat, že dojde k nějakému převratu, všechno se změní a bude více tma, než jsme byli zvyklí, spíše se ten postup toho osvětlování, znečišťování a rušení zpomalí,“ míní Jaskula.
Podle něj má světelný smog na přírodu značný vliv. „Problémy světla v nevhodnou dobu jsou strašně veliké. Hmyz nebo ptactvo jsou v období hnízdění řízeni právě množstvím světla. Pokud se bude svítit v nevhodnou dobu, tak dojde k tomu, že ptáci začnou hnízdit dříve a v tu dobu ještě není hmyz, který je zase závislý na teplotě. Je tak nedostatek potravy a hnízdění je neúspěšné,“ vysvětlil Jaskula. Dodal, že při osvětlení stoupá i predační tlak. „Hnízda jsou v noci nasvětlená a kuny nebo jiné šelmy mají příležitost mláďata vyhledat a začne to fungovat tak, že některé druhy jsou ohroženy,“ řekl Jaskula. Podle něj jsou proti městům na horách ještě stále značné rozdíly. „Tady na horách ty věci pořád ještě fungují tak, jak mají,“ míní Jaskula.
Míra umělého osvětlení stoupá o 10 % za rok
Míra umělého osvětlení v noci podle vyjádření náměstka ministra životního prostředí Petra Hladíka stoupá ročně téměř o deset procent a aktuálně více než 80 % světové a více než 99 % evropské populace žije v noci pod osvětlenou oblohou. Ve středu vstoupila v platnost norma, která má snížit dopady světelného smogu na veřejnost i přírodu. Norma stanovuje podle ministerstva maximální hodnoty nově zřizovaného osvětlení pro soukromý i veřejný sektor. Norma není právně závazná, resort ale plánuje spolupracovat s ministerstvem pro místní rozvoj na jejím zohlednění v návrhu vyhlášky k novele stavebního zákona. Podle Hladíka by tak norma mohla být právně závazná nejdříve od ledna 2024.
BOTO
Beskydská oblast tmavé oblohy byla založena 4. března 2013, rozkládá se na území 308 kilometrů čtverečních, a to na katastru sedmi českých a pěti slovenských obcí. Díky řídkému osídlení i vysokému stupni ochrany přírody je v oblasti málo světelného smogu a jsou zde dobré podmínky pro pozorování hvězdné oblohy. Zároveň tato oblast prospívá i nočním živočichům, jako jsou například sovy, netopýři nebo světlušky. V oblasti se pravidelně konají i některé vzdělávací akce jako například Noc vědců nebo astronomický den, jejichž součástí bývá i pozorování oblohy dalekohledy.
AN
Zdroje a obrázky: boto; agentury; pixabay
Napsat komentář