MV chce využít data o pohybu od operátorů k lepšímu plánování veřejných služeb (Ilustrační foto: lidé, ulice, město)

MV chce využít data o pohybu od operátorů k lepšímu plánování veřejných služeb

Lepší plánování veřejných služeb či umístění úřadů by podle ministerstva vnitra (MV) měla umožnit anonymní data o reálném pohybu obyvatel v Česku, která úřad získal od mobilních operátorů. Představitelé ministerstva to uvedli na prezentaci v Praze. Údaje mají na základě licenční smlouvy k dispozici další úřady, které je mohou zohlednit při územním plánování, plánování dopravy, krizovém řízení či při rozvoji cestovního ruchu.

Podle ředitele odboru strategického rozvoje a koordinace veřejné správy MV Davida Slámy umožní data operátorů identifikovat skutečná sídla, kam by se měly umístit veřejné služby. Je pak možné je umístit tam, kde se lidé skutečně soustřeďují a neřídit se jen historickými zvyklostmi. Vnitro chce data využít například při revizi vymezení správních obvodů obcí s rozšířenou působností. Pověřených obecních úřadů by podle MV mohlo být víc s většími kompetencemi.

Data vycházejí z údajů o poloze SIM karet, které se pravidelně hlásí nejbližšímu vysílači. Analýzou záznamů v delším časovém období lze mapovat pohyb populace a dopravní chování lidí. Model dokáže stanovit množství lidí v obcích v konkrétní dobu. Data jsou zdarma dostupná úřadům a v příštím roce chce vnitro zveřejnit aplikaci, kde lidé dostanou možnost zobrazit si pohyby z každé obce.

Vnitro si slibuje, že veřejná správa by díky datům mohla lépe rozložit své služby a úřady, plánovat podle nich dostatečné kapacity škol, lékařských zařízení, ale třeba i vodovodní a elektrické sítě, kanalizací či parkovišť. Dále MV tvrdí, že pomoci mohou data od perátorů kupříkladu i při dopravním a územním plánování, při krizovém řízení nebo při rozvoji cestovního ruchu.

Data za 26,8 milionu Kč

Ministerstvo vnitra data operátorů nakoupilo ve veřejné zakázce za 1,1 milionu eur (26,8 milionu korun) z fondů EHP a norských fondů. Jde o data tří hlavních operátorů ve čtyřech nezávislých měřeních mezi roky 2021 a 2023, kdy každé měření trvalo 28 dní. Analýza využila jen SIM karty, které byly aktivní minimálně 14 dní a deset nocí, využila tak 10,3 milionu karet z 14,4 milionu, které operátoři provozují.

Analýza anonymních dat se soustředí na to, kolik lidí a jak často z obce vyjíždí za prací či školou, zda mají druhé bydlení či v obci přespávají. Zabývá se i pohyby mezi obcemi navzájem, které rozděluje na denní, týdenní či občasné. Počet obyvatel v daném místě lze rozdělit v každé hodině týdne na rezidenty a různé druhy návštěvníků.

Data od operátorů ukazují, že v Praze žije asi o 200.000 lidí víc než podle ČSÚ

MV také uvedlo na své prezenaci, že geolokační data od operátorů analyzovalo, a na jejich základě došlo k zajímavému zjištění, že kupříkladu v Praze reálně žije asi o 200.000 lidí a v Brně o 60.000 lidí více než dle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Změny podle úřadu souvisejí například s dojížděním za prací či studiem, kdy se lidé nevracejí každý den domů, ale způsobuje je i nenahlášení změn bydliště do evidence obyvatel.

ČSÚ udává v Praze ke konci minulého roku 1,357.326 obyvatel, v Brně-městě loni v polovině roku 392.025 osob. „Podle geolokačních dat dlouhodobě v Praze žije přibližně o 200.000 lidí víc, než je oficiální počet obyvatel dle ČSÚ,“ uvedlo vnitro. V Brně je podle dat operátorů počet rezidentů asi o 60.000 osob vyšší, ukázala data.

Největší rozdíl v Olomouci

Největší rozdíl ukazují data v Olomouci, kde je proti statistikám o 20 procent rezidentů více. Naopak v Ústí nad Labem reálně pobývá o 9000 lidí méně, než je oficiální počet obyvatel města. Podobné rozdíly se podle vnitra týkají téměř všech větších měst strukturálně postižených regionů Ústeckého, Moravskoslezského či Karlovarského kraje, rozdíly dosahují řádově deseti až 20 procent.

Na rozdíl od dat ze sčítání obyvatel ukazují údaje od operátorů plasticky, jak rostou počty lidí v obci v různých dnech v týdnu či v částech každého dne. Nejsilnější vazby při dojíždění ukázala data v okolí Prahy, Brna a Ostravy. Nejvýraznější vztah je mezi Prahou a Kladnem, odkud do hlavního města míří 9000 lidí denně, řekl novinářům ředitel odboru strategického rozvoje a koordinace veřejné správy David Sláma.

Zajímavostí na jihu Moravy podle vnitra je, že nejvýraznější vztah je mezi Brnem a Modřicemi, nicméně víc lidí míří z Brna do Modřic než naopak. „To ukazuje, že obce u Brna jsou už de facto součástí města,“ uvedlo ministerstvo vnitra.

Centra cestovního ruchu a lázeňství

Extrémní rozdíly mezi počtem obyvatel v určitou dobu data ukazují v některých centrech cestovního ruchu a lázeňství. Například ve Špindlerově Mlýně bývá v pondělí kolem 07:00 zhruba 2400 osob, v neděli ve stejnou dobu jich je 5800. V obci Křivoklát je v pondělí odpoledne 520 osob, v neděli 1150. V Praze bývá ve čtvrtek v poledne reálně 1,436.000 osob, v neděli ráno 1,070.000 a v neděli večer 1,227.000.

Správní obvody

Oblasti, ve kterých se lidé reálně pohybují, se podle vnitra příliš neliší od správních obvodů obcí s rozšířenou působností. Lidé se tedy skutečně nejvíc pohybují ve svém správním obvodu. Výjimky identifikoval úřad v několika případech, kde nejde o přirozené vazby pro dojíždění. Jmenoval například Mladou Boleslav a Doksy, Jičín a Lomnici nad Popelkou, Čáslav a Třemošnici, Dačice a Jemnici či Odry a Fulnek.

AN
Zdroje a obrázky: MV; Pixabay

Komentáře

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..