Nová analýza více než tři desetiletí starých snímků Venuše ukázala, že je tato planeta zřejmě mnohem více vulkanicky aktivní, než si vědci doposud mysleli. Uvedl to podle agentury Reuters tým italských odborníků, který objevil důkazy o dalších dvou erupcích na povrchu nehostinného souseda Země.
Radarové snímky pořízené sondou Magellan amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) z let 1990 až 1992 naznačují, že se na dvou místech na severní polokouli Venuše vyskytovaly dva rozsáhlé lávové toky. Tato zjištění spolu s předchozími studiemi naznačují, že je vulkanická aktivita této planety srovnatelná se Zemí, uvedli výzkumníci.
Magellan v letech 1990 až 1992 zmapoval 98 procent povrchu Venuše. Každý snímek byl nahraný na tehdy nejmodernější způsob ukládání dat – kompaktní disk (CD). Vědci si je proto mohli prohlížet jen po jednom, což znemožnilo data porovnat. Pokrok ve výpočetních technologiích v posledních letech ale odborníkům usnadnil data zanalyzovat.
„Tato zjištění zásadně mění naše chápání míry vulkanické činnosti na Venuši a naznačují, že může být mnohem víc aktivní, než se dosud předpokládalo,“ uvedl Davide Sulcanese z univerzity v italském městě Pescara, planetární odborník a hlavní autor studie zveřejněné tento týden v odborném časopise Nature Astronomy.
Nehostinná Venuše
Lávové proudy vědci zaznamenali u vulkánu Sif Mons, který se rozkládá do šíře zhruba 300 kilometrů. Radarové snímky ukázaly, že se v jeho okolí láva rozlila do oblasti o rozloze asi 30 kilometrů čtverečních. Další vulkanickou aktivitu zaznamenali na sopečné pláni v regionu zvaném Niobe Planitia, kde mělo lávové pole rozlohu 45 kilometrů čtverečních. Zatuhlá láva měla v těchto oblastech podle odborníků odhadovanou hloubku tři až 20 metrů.
„Jak Sif Mons, tak vulkány na Niobe Planitia jsou štítové sopky, pro které jsou charakteristické široké, mírné svahy tvořené lávovými proudy,“ uvedl spoluautor studie a planetolog Giuseppe Mitri.
Nehostinná Venuše, někdy přezdívaná zlé planetární dvojče Země, je druhou planetou od Slunce. Podle vědců se v průběhu posledních 1,5 miliardy let proměnila z oceánského světa na žhavý skleník. Planeta má průměr asi 12.000 km, tedy o něco menší než Země, teplota na tamním povrchu ale dosahuje až 475 stupňů Celsia a atmosférický tlak je 90krát vyšší než na Zemi.
Nová studie navazuje na předchozí poznatky z loňského roku, které se rovněž opíraly o radarové snímky mise Magellan. Tehdejší zjištění se zaměřila na rozsáhlou náhorní oblast Atla Regio na rovníku Venuše, kde se nacházejí sopky Ozza Mons a Maat Mons. Ty vykazovaly jasné geologické změny způsobené erupcí.
„Naše studie je prvním přímým důkazem lávových proudů vzniklých v období mise Magellan,“ uvedl Sulcanese. „Jde o přímý důkaz o probíhající vulkanické činnosti na Venuši, který navazuje na předchozí poznatky, jako jsou změny obsahu oxidu siřičitého v atmosféře, údaje o tepelných emisích na povrchu a zejména důkazy o deformaci sopečného průduchu pozorované v oblasti Atla Regio,“ dodal planetolog.
Napsat komentář