Na planetě Mars je patrně pod povrchem skrytý led – obrovské masy ledu. Informovala o tom Evropská kosmická agentura (ESA) s poukazem na nová data od své sondy Mars Express. V geologické formaci Medusae Fossae jsou pravděpodobně vrstvy ledu pokryté několik stovek metrů silnou vrstvou prachu a popela. V tekutém skupenství by tato ledová masa mohla naplnit celé Rudé moře nebo pokrýt Mars vodní vrstvou o hloubce 1,5 až 2,7 metru, uvedla ESA.
Na Marsu byl v minulosti pravděpodobně dostatek vody, nyní se ale rudá planeta sousedící se Zemí zdá být vysušená. Nejnovější údaje ale ukazují, že hluboko v marsovské půdě by mohly být obrovské masy ledu.
Formace Medusae Fossae (MFF) sestává z několika větrem utvořených rýh a nachází se na přechodu mezi náhorními plošinami a nížinami Marsu v blízkosti marsovského rovníku. Formace je možná největším zdrojem prachu na rudé planetě a zároveň jedním z jejích nejrozlehlejších nánosů usazenin.
Už při prvním průzkumu útvaru vědci v roce 2007 objevili masivní usazeniny, které sahají až do hloubky 2,5 kilometru. Ačkoli některá data naznačují, že je v nich led, vědci nevylučují ani to, že jde o usazeniny z prachu, vulkanického popela a dalších sedimentů.
„Musíme tu mít led“
Při novém průzkumu oblasti s pomocí novějších radarových snímků pořízených sondou Mars Express vědci zjistili, že usazeniny místy dosahují síly 3,7 kilometru. Kromě toho byl materiál na snímcích méně hustý, než by se dalo čekat. „Vzhledem k hloubce bychom očekávali, pokud je MFF jen obrovskou hromadou prachu, že pod vlastní tíhou zhoustne,“ řekl Andrea Cicchetti z Národního astrofyzikálního ústavu v Itálii. Také při modelování s leduprostými materiály výsledek neodpovídal skutečným vlastnostem zkoumané formace. „Musíme tu mít led,“ je přesvědčen Cicchetti.
Možné masivní ledové usazeniny v blízkosti rovníku by musely vzniknout v rané klimatické epoše. Při současném klimatu na Marsu by nebyly možné. Podle ESA povrch planety jeví četné známky toho, že Mars kdysi vodou oplýval.
Mars a jeho předpokládaný skrytý led by mohl mít význam pro budoucí mise na tuto planetu. Potřebovaly by totiž vodu a musí přistát právě v blízkosti rovníku, daleko od ledových polárních čepiček nebo ledovců. „Bohužel jsou usazeniny MMF pokryty stovkami metrů prachu, takže nejméně několik příštích desetiletí nebudou přístupné,“ řekl Colin Wilson z ESA. Každá trocha ledu ale pomůže učinit si lepší představu o tom, kde na Marsu kdysi tekla voda a kde ji lze nyní najít, dodal Wilson.
AN
Zdroje a obrázky: ESA; Pixabay
