Šéf ruské vesmírné agentury Roskosmos Jurij Borisov zdůraznil, že Rusko navzdory selhání své sondy Luna-25 nesmí odstoupit ze závodů o dobytí Měsíce. „To by bylo nejhorší rozhodnutí,“ prohlásil Borisov pro televizi Rossija 24. Doufá, že příští mise – Luna-26, Luna-27 a Luna-28 – budou úspěšné.
Vinu za neúspěch sondy Luna 25 přičetl „přestávce“ v ruském programu, která trvala prakticky půl století, od startu sovětské mise Luna-24 v roce 1976. Neocenitelné zkušenosti tak byly podle něj ztraceny, protože k předání poznatků mezi generacemi už nedošlo.
V závodu o dobytí Měsíce podle Borisova nejde jen o prestiž či geopolitické cíle, ale na účasti závisí budoucí obranyschopnost Ruska a také „dosažení technologické suverenity“ země. „Každá mise podobného typu představuje obrovskou pobídku k rozvoji vědy a techniky, a v tom spočívá bezpodmínečná hodnota těchto experimentů,“ zdůraznil šéf Roskomosu podle agentury Interfax.
Sonda Luna-25 sice nesplnila svůj hlavní cíl, protože nedokázala měkce přistát na jižním pólu Měsíce, kde měla odebrat vzorky a podrobit je analýze na přítomnost vody, ale i tak Rusové podle Roskosmosu získali „neocenitelnou zkušenost z letu na Měsíc“, včetně navedení sondy na oběžnou dráhu a řady vědeckých experimentů. Borisov prý také věří, že urychleným prosazením misí Luna-26 a Luna-27 získá Roskosmos výsledky, které kvůli havárii Luny-25 nemohl získat.
Meziplanetární automatická stanice Luna-25, vážící téměř 800 kilogramů, byla zničena v neděli při nárazu na povrch Měsíce. Chyba se podle Borisova stala už v sobotu, kdy se jeden z raketových motorů včas nevypnul, a tak poháněl sondu 127 vteřin namísto požadovaných 84. Důvody má objasnit vyšetřovací komise. Luna-25 měla přistát na jižním pólu jako první z vesmírných sond a podle původního plánu měla fungovat přibižně rok.
Moskva udělá vše, aby si zachovala postavení vesmírné velmoci
Neúspěch přichází v době, kdy se ruský prezident Vladimir Putin zapřisáhl, že Moskva udělá vše, aby si zachovala postavení vesmírné velmoci a jako příklad si vezme vyslání prvního člověka do vesmíru, jak to dokázal Sovětský svaz v roce 1961. Putin slíbil pokračovat ve vesmírném programu navzdory potížím s financováním, korupčním skandálům, eskalaci napětí mezi Východem a Západem a izolaci Ruska kvůli válce proti Ukrajině, poznamenala agentura AFP a připomněla, že nové závody o Měsíc vypukly v posledních letech. Kromě Spojených států své ambice dávají najevo také Čína, Indie a Jižní Korea.
Napsat komentář